První slyšení kandidátů na eurokomisaře před europoslanci proběhlo čtvrtého listopadu a pokračovat budou až do jedenáctého listopadu. Jednotlivé „výslechy“ trvají maximálně tři hodiny. Během nich se mohou europoslanci ptát nejen na zkušenosti, kompetence a plány kandidátů, ale i na záležitosti týkající se domácí politiky.

V případě, že by všichni kandidáti prošli, mohla by nová Evropská komise začít fungovat již 1. prosince. V minulosti ovšem téměř vždy minimálně jednoho kandidáta Evropský parlament odmítl, během posledního grilování v roce 2019 neprošli tři.

Ve čtvrtek se na grilování dostaví Nizozemec Wopke Hoekstra, Slovinka Marta Kosová, Polák Piotr Serafin a Lotyš Valdis Dombrovskis. Hoekstra a Dombrovskis již slyšení kandidátů v minulosti zažili, Hoekstra je eurokomisařem necelý rok, Dombrovskis desátým rokem. 

Wopke Hoekstra

Hoekstra by se měl stát eurokomisařem pro klima, uhlíkovou neutralitu a čistý růst, což je funkce, ve které není nováčkem. Chopil se jí v roce 2023 poté, co nahradil Franse Timmermanse. Předtím působil jako nizozemský ministr financí a zahraničí. Nizozemsko doufalo v to, že tentokrát by Hoekstra mohl získat ekonomické portfolio.

Jako ministr financí si vysloužil kritiku ze strany jihoevropských členů EU v době pandemie koronaviru. Odmítl tehdy tzv. koronabondy, tedy dluhopisy, jejichž účelem mělo být zmírnění finančních dopadů koronavirové krize, za které by ale ručily všechny státy eurozóny. Jižní státy eurozóny jako Itálie či Španělsko byly na počátku pandemie zasaženy velmi těžce a Hoekstrovo odmítání dluhopisů vnímaly jako nesolidární. Španělská europoslankyně Iratxe Garcíová z frakce socialistů označila tehdy jeho chování za „urážlivé, ignorantské a arogantní“. Oproti tomu sever eurozóny (např. Německo) stál spíše na jeho straně.

Při grilování v roce 2023 byl pro svoji lidoveckou frakci až příliš „zelený“. Peter Liese, v té době působící jako koordinátor skupiny EPP ve výboru pro životní prostředí (ENVI), prohlásil, že Hoekstra „zašel příliš daleko ve snaze uspokojit zelené a socialisty“. Nizozemský europoslanec ve frakci zelených Bas Eickhout oproti tomu kritizoval Hoekstrovo dřívější působení v ropné společnosti Shell. „Když se dívám na váš životopis, nikdy jste nebyl šampionem ochrany klimatu,“ řekl. 

Marta Kosová

Slovinská politička, bývalá novinářka, sportovní plavkyně a velvyslankyně v Německu a Švýcarsku. Na to, jakým způsobem vedla švýcarskou ambasádu, si stěžovali tamější pracovníci, což vedlo k její rezignaci. Post v Evropské komisi jí nabídli již na jaře, tehdy ale odmítla s tím, že má „jiné priority“. Nominaci přijala poté, co rezignoval původní slovinský kandidát na eurokomisaře Tomaž Vesel.

Její nominace je na domácí půdě kontroverzní, neboť se objevily spekulace o údajné spolupráci Kosové s bývalou jugoslávskou tajnou policií. Opozice prohlašovala, že odmítne svolání evropského výboru slovinského parlamentu, což by znamenalo, že její kandidatura nebude oficiálně schválená. 

Pokud projde grilováním, stane se Marta Kosová eurokomisařkou pro rozšíření, což znamená, že bude jednat s kandidátskými zeměmi EU, tedy i s Ukrajinou či Moldavskem. Po ruském vpádu na Ukrajinu prohlásila, že „k Rusku musíme být kritičtí, ale nemůžeme si tam zavřít dveře“. Následně dodala, že Rusko mělo mít se Slovinskem vždy dobré vztahy až do vlády bývalého premiéra Janeze Janši. Když server Politico požádal mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí, aby její výroky okomentoval, řekl, že se dívá „víc na činy než na slova“. 

Piotr Serafin

„Celou svoji profesní a politickou kariéru jsem se věnoval službě veřejnosti, Evropa a Evropská unie vždycky formovaly širší rámec mé práce.(…) Ve své první práci jsem hrdě podporoval hlavního vyjednavače pro vstup Polska do Evropské unie,“ odpovídá Piotr Serafin v dotazníku pro kandidáty na eurokomisaře na otázku týkající se kvalifikace a zkušeností. Evropské integraci se věnoval již během postgraduálního studia v anglickém Sussexu.

Na půdě Evropské komise se objevil poprvé v roce 2010, když se stal zástupcem vedoucího kabinetu tehdejšího polského eurokomisaře Janusze Lewandowského. Vedl kabinet Donalda Tuska v době, kdy vedl Evropskou radu. V prosinci 2023 se stal polským stálým zástupcem při EU. 

Serafin je nominován na post eurokomisaře pro rozpočet, boj s podvody a veřejnou správu. Jedním z jeho úkolů bude příprava sedmiletého rozpočtu Evropské unie. Slibuje konkrétní plán pro každou zemi, který by propojil klíčové reformy s investicemi, jednodušší přístup k fondům Evropské unie a flexibilnější rozpočet. 

Valdis Dombrovskis

Lotyšský politik, jenž v končící komisi zastával post eurokomisaře pro obchod a hospodářství ve prospěch lidí, by si měl vzít nově na starost ekonomiku a produktivitu. Poprvé se na pozici v Evropské komisi dostal v roce 2014, kdy se stal místopředsedou pro euro a sociální dialog, v roce 2016 mu přibyla odpovědnost za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů. Nová Evropská komise bude jeho první, ve které nebude mít post místopředsedy.

„Když Valdis promluví, finanční trh se uklidní,“ prohlásil o něm jeden z jeho bývalých podřízených pro server Politico. Za svoji kariéru v Evropské komisi si vydobyl pověst ekonomického konzervativce s monotónním hlasem.

V roce 2002 se stal lotyšským ministrem financí. Bylo mu tehdy 31 let. Je také nejdéle sloužícím premiérem v historii samostatného Lotyšska – postu se zhostil v roce 2009 a rezignoval v roce 2014 po pádu střechy supermarketu, který zabil 54 osob.

Tereza Trojanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít