Potravinářské koncerny měly i přes ekonomickou krizi obrovské zisky. Agrofert si polepšil o 124 procent
Velkým potravinářským a zemědělským podnikům se v loňském roce dařilo. Potvrzují to jejich účetní uzávěrky, a to navzdory energetické i ekonomické krizi. Některé velké podniky tak vykázaly zisk za rok 2022 meziročně i o desítky procent vyšší. Které to jsou a čím to je?
Loni rostly meziročně zisky především velkým hráčům na trhu. Kromě Agrofertu jde o druhého největšího zpracovatele kuřecího masa Drůbežářské závody Klatovy nebo třeba o společnost Alimpex Food, pod kterou spadá Polárka nebo Doktor Halíř.
Rekordní zisky velkých potravinářských firem? Některé jich dosáhly díky státu, říká analytik Havel
Číst článek
„Vzhledem k tomu, že jde o velké firmy, které mají také velkou vyjednávací pozici právě s ohledem na to, jaké je jejich postavení na trhu, tak si můžou lépe, více a úspěšněji říci o cenu, která jim vyhovuje,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel.
Podniky ale samozřejmě i navyšovaly ceny svých produktů pro zákazníky. To znamená, že z vyšších cen i více utržily.
„Na tržbách fungují u mnoha výrobků světové ceny, které byly v loňském roce opravdu vysoké. To bylo dáno válkou, panikou a náběhem energetické krize. Naopak ceny vstupů v České republice měly zemědělské subjekty spíše nízké. Jako doběh staré doby byly zafixované. Ale pro rok 2023 čekám spíše obrat toho trendu,“ doplňuje analytik společnosti Capitalinked.com Radim Dohnal.
Více vývozu
Například celý Agrofert vykázal meziroční zisk 13 miliard korun a meziročně si tak polepšil o 124 procent.
„Celkem 56 procent našeho provozního zisku vzniklo za hranicemi České republiky. Ze zahraničí pochází také více než polovina tržeb Agrofertu. Potraviny tvoří jen přibližně čtvrtinu našich tržeb,“ vysvětluje Pavel Heřmanský, mluvčí Agrofertu.
Rusko čeká pádivá inflace až 100 procent. Zachrání ho jen export zboží v dolarech, tvrdí ekonom
Číst článek
„Celkově ale loni koncern Agrofert na potravinářství ale nevydělal, v souhrnu jeho potravinářské firmy v Česku a v zahraničí skončily na úrovni provozního výsledku ve ztrátě,“ dodává.
Pod tuto skupinu patří například pekárny Penam nebo mlékárenský podnik Olma. Ten dosáhl historicky nejvyššího zisku, a to bezmála 216 milionů korun. Meziročně si tak polepšil o čtyři procenta.
Z holdingu Agrofert se dařilo i společnosti Vodňanské kuře, které si na ziscích meziročně polepšilo o 165 procent. Čtyřiačtyřiceti procentní zisk za loňský rok vykázaly i Drůbežářské závody Klatovy. Podle ředitele závodů Davida Bednáře ale nejde o příliš dobrý výsledek.
„Samozřejmě k těm důvodům patří nejen to, že jsme museli zvýšit ceny, to je první věc. Zadruhé jsme zvýšili export našich finálních produktů do zemí Evropské unie. A zatřetí jsme během deseti let investovali do firmy jeden a půl miliardy korun,“ vysvětluje.
Pekárny jsou ve ztrátě
Ne všude jsou ale vyšší zisky zjevné. Například u výrobců pečiva jsou ve výdělcích obrovské rozdíly. Většina pekáren, na které se zaměřila ekonomická redakce Radiožurnálu, byla v poměrně vysokých ztrátách.
Stanjura se s obcemi na rozpočtovém určení daní zatím nedohodl. Jednání ale budou pokračovat
Číst článek
Třeba zisk Jizerských pekáren meziročně propadl o víc než 400 procent. Ztráta z roku 2021 ve výši 657 000 se v loňském roce prohloubila na čtyři miliony korun. Posledních sedm let přitom tato společnost hospodařila většinou se zisky nebo ztrátami okolo nuly. Na jejich hospodaření se tak projevily nejen loňské rekordní ceny energií, ale i dražší obilí.
„Obvykle tříměsíční výpovědní lhůty z cen a dále zdlouhavá jednání s nákupčími způsobily časový skluz mezi nárůstem nákladů a možností zdražit výrobky. Tyto náklady jsme museli pokrýt zvýšením úvěrů, abychom mohli vyplatit mzdy zaměstnancům a platit zvýšené náklady za energie a mouky,“ přiblížil ekonom společnosti Miroslav Kocourek.
Třeba Českokrumlovské Pekárně Srnín klesl meziročně zisk o víc než sto procent. United Bakeries, které patří do holdingu Agrofert, vykázala ztrátu skoro 40 milionů. Meziročně se tedy zisk propadl o víc než třetinu.
Menší výrobci, třeba řemeslní, na tom ale jsou podle agrárního analytika Petra Havla ještě hůř. Nemají totiž tak silnou vyjednávací pozici, jejich výrobky jsou často dražší a lidé za ně nechtějí utrácet.
