Rekordní zisky velkých potravinářských firem? Některé jich dosáhly díky státu, říká analytik Havel

Velké zemědělské a potravinářské firmy vykázaly za loňský rok často rekordní zisky, a to navzdory ekonomické a energetické krizi. Zhruba před rokem, když šly ceny energií prudce vzhůru, se některé podniky obávaly krachu a žádaly vládu o urychlené zastropování cen elektřiny a plynu. Teď mnohé z nich dosáhly zisku v desítkách procent. Situaci vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu Plus agrární analytik Petr Havel.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

brambory, ilustrační foto

Pěstitelé obilovin si polepšili, naopak ovocnáři a zelináři prodělali, říká agrární analytik Petr Havel | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Znamenají vysoké zisky velkých zemědělských a potravinářských podniků to, že se u nich energetická krize nakonec neprojevila?
Vyšší náklady na energie, ale i na další položky na výrobu potravin se projevily především ve vyšších nákladech na jejich výrobu. Tyto vyšší náklady znamenaly ve finále vyšší ceny a ty zase vyšší tržby.

Je důležité to rozlišovat: v okamžiku, kdy máte vyšší tržby, tak i když máte procentně stejné zisky, tak v absolutních hodnotách, v korunách, jsou zisky vyšší, ale procento zisků z celkové ceny je stejné. To je důležité si uvědomit.

ČEZ vydělal v prvním pololetí 22,3 miliardy korun. Neočekávaný zisk zatížila zvláštní daň windfall tax

Číst článek

Známe hospodářské výsledky velkých potravinářských firem, ale neznáme výsledky malých a středních firem. Obávám se, že u těch velkých jsou hospodářské výsledky velmi dobré, až vynikající, nebude to ale obraz celého potravinářského sektoru.

Z velkých firem, které uveřejnily své účetní uzávěrky a měly velké zisky, můžeme zmínit Olmu, Vodňanské kuře z holdingu Agrofert nebo mlékárnu Kunín. Proč zrovna tyto firmy?
Jde o firmy, které mají významné postavení na trhu a dodávají do maloobchodních sítí neopomenutelné produkty. Maloobchodníci musí jejich produkty prodávat, protože je spotřebovatel vyžaduje.

To je pro tyto potravinářské firmy velká výhoda a vzhledem k tomu, že jde o velké firmy, které mají také velkou vyjednávací pozici s ohledem na to, jaké je jejich postavení na trhu, tak si mohou lépe a úspěšněji říct o cenu, která jim vyhovuje.

Když byly zisky velkých zemědělských a potravinářských firem tak velké, neukazuje to, že pomoc v energetické krizi ze strany státu byla až přehnaná, větší, než byla zapotřebí?
Nevím, jestli přehnaná, ale možná nemusela být tak plošná. Jak je vidět, ne úplně všechny firmy pomoc potřebovaly či pro ně byla životně důležitá. Některé by asi přežily i bez ní.

Nedá se to ale říct o všech, určitě jsou, byly a budou komodity a výrobci, kde ekonomické problémy – vzhledem k vyšším nákladům nejen na energie – budou zásadní. Tam by pomoc namístě byla.

Egypt měl být velkým dodavatelem plynu do Evropy. Nakonec ho nemá dost ani pro své obyvatele

Číst článek

Faktem ale je, že některým velkým firmám pomohla k ziskům státní pomoc.
Samozřejmě, nepochybně.

Ovocnáři prodělali

Zaměřme se tedy na menší výrobce. Vy už jste na to narážel, dařilo se jim výrazně hůře?
Ani v tomto případě podle mě nejde úplně zobecňovat. Je potřeba rozlišovat jednotlivé kategorie potravinářských výrobků, ceny zemědělských komodit, je potřeba rozlišovat v čase.

Obecně se podle mě dá říct jenom to, že větší podniky měly větší výhody a část jich promítly do svých hospodářských výsledků. Menší a střední podniky byly v horší situaci, ale také se nedá říct, že by na tom všechny byly špatně. Hodně záleželo třeba na vstupní ceně zemědělské suroviny.

Mimochodem včera vyšla Zelená zpráva, to znamená zpráva o stavu zemědělství v roce 2022. Tam byly také podstatně lepší hospodářské výsledky zemědělství, ale jen v některých komoditách, třeba u obilovin a olejnin, kdežto ovocnáři a zelináři spíše prodělali.

Patrné ztráty jsou také u pekáren, například Jizerské pekárny prodělaly loni čtyři miliony korun. To bylo způsobené jejich energeticky náročným provozem?
Nepochybně, pekárenská produkce je symbolem energeticky velmi náročných provozů, byť bychom našli i jiné.

Myslím, že v pekařině je několik dalších faktorů, které do jisté míry bránily výraznému růstu spotřebitelských cen.

Müller: Odstřižení se od závislosti na ruském plynu je malý zázrak. Soběstačnost Česka ale reálná není

Číst článek

Zaprvé na našem trhu je v pekařině obrovská konkurence. Nejsou tu jen průmyslové pekárny, ale tisíce malých rukodělných a řemeslných pekáren, které nějakým způsobem zahušťují konkurenční prostředí a nedovolí těm velkým, aby nadměrně zvyšovaly cenu.

Pak je to skutečnost, že pekařina je obor potravinářství, kde byly a stále jsou nejnižší mzdy zaměstnanců v sektoru, takže aby si podniky udržely své zaměstnance, musely jim více přidat.

Pak jsou to také ceny pohonných hmot, protože chléb nebo housky musíte dovézt ke svému dodavateli na obchod i několikrát denně, to znamená, že tam je velká spotřeba.

Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme