Geocaching slaví. Lidé s navigací GPS hledají ukryté schránky už 15 let
Člověk plížící se na nečekaných místech kolem zvláštní krabičky, která obsahuje bůhvíco. Mnoho lidí už kvůli tomu mělo opletačky s policií, jindy zase ke krabičkám vyjížděli pyrotechnici. Nejde přitom o nic nelegálního, pouze o zálibu zvanou geocaching. Za první schránkou vyrazili hledači vybavení navigací GPS přesně před 15 lety.
Na začátku května 2000 ohlásil tehdejší americký prezident Bill Clinton zrušení takzvané selektivní dostupnosti GPS, která pro obyčejné uživatele určování polohy uměle znepřesňovala, a to až o 100 metrů. Úřady se totiž bály zneužití geolokačního systému.
Tímto dnem nepřesnost GPS skončila. Byla to revoluční změna pro mnoho odvětví, ale těžko mohl někdo tušit, kdo ji využije jako první.
Pomocí GPS hledají lidé ukryté schránky, takzvané keše, už 15 let. Téma Ondřeje Himmera
Hned den poté natočil Dave Ulmer z Beavercreeku v Oregonu video, ve kterém dává do černého plastikového kyblíku několik věcí – diskety, CD, videokazetu, několik dolarů, plechovku s jídlem, malý diktafon a dopis.
Ten obsahoval výzvu, aby se lidé zapsali, něco si vzali a výměnou přidali do kyblíku něco svého. A tímto principem se skryté schránky, takzvané keše, řídí dodnes.
Video umístil Dave Ulmer na internet až po letech, hned ten den ale dal na síť souřadnice svého kyblíku. Už pár dní poté se ji vydali hledat a také našli první dva lidé.
Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky. Její hráči hledají za pomoci navigace GPS v přírodě ukryté schránky, o nichž předem znají jejich zeměpisné souřadnice. Schránek neboli keší (z angl. cache) je několik druhů a jejich odhalení je tedy různě obtížné. Základní myšlenkou geocachingu je propagace turisticky atraktivních míst prostřednictvím umisťování schránek.
Tím vznikl geocaching, který dnes na místě první keše připomíná pamětní plaketa.
V současnosti jsou po celém světě miliony keší, jejichž souřadnice můžete zjistit ze speciálních serverů.
Jednou ze základních myšlenek geocachingu je umisťování schránek na místa, která jsou něčím zajímavá, a přesto turisticky sporadicky navštěvovaná.