UVNITŘ VIDEO. Letecké snímky po roce zachytily civilizací nedotčený kmen Moxihatetema z brazilské Amazonie. I přes hrozbu ze strany nezákonné těžby se původním obyvatelům podařilo rozšířit území, které obývají. Aktivisté ale varují před předčasným optimismem. Úsporná opatření brazilské vlády podle nich můžou mít neblahý vliv na úsilí o ochranu domorodých obyvatel i celého území Yanomami.

6:00 19. listopadu 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Fotky komunity Moxihatetemů byly pořízeny v září během leteckého průzkumu ilegální těžařské činnosti v rezervaci Yanomami poblíž hranic s Venezuelou. Snímky ukazují členy kmene uvnitř kruhového stavení, které se nazývá maloca. S informací přišel The Guardian.

Podle Fiony Watsonové ze Survival International fotografie ukazují dva nové přístřešky, což značí, že se místní komunita rozrostla o pár dalších rodin. Odhadem se teď kmen skládá ze sta členů.

V oblasti na severu Brazílie žije asi 22 tisíc lidí řadících se do skupiny Yanomami, nejméně tři z těchto kmenů nemají žádný kontakt s vnějším světem.

Moxihatetemové jsou jedním z nich - zdánlivě ještě zdravou a moderní civilizací nedotčenou komunitou, píše Guardian. Za poslední rok se ale objevily obavy o jejich budoucnost, spojené hlavně s rozvojem těžby a příchodem garimpeiros, ilegálních horníků.

Kmen se totiž přesunul ještě blíže k těžařům, kteří tak, i nechtěně, mohou původní obyvatele nakazit různými nemocemi. Hrozí tu i reálné nebezpečí kontaminace vodních zdrojů rtutí a problémem jsou v neposlední řadě také zbraně.

V minulosti se v Brazílii objevilo hned několik útoků na původní domorodé obyvatele. Ten nejznámější, takzvaný Haximu masakr, se stal v roce 1993, kdy horníkům těžícím zlato padlo za oběť 16 členů kmene náležícího do skupiny Yanomami.

Škrty brazilské vlády

Špatnou zprávou je, že se se ochrana původního obyvatelstva ze strany úřadů snižuje v důsledku rozpočtových škrtů brazilského prezident Michela Temera. National Indian Foundation (známá pod akronymem Funai), která zodpovídá za oblasti původního obyvatelstva, byla podle informací škrty zasažena hůře než jiné oblasti státní správy.

Ochrana oblastí původních kmenů přitom získává i na mezinárodní důležitosti. Spojená je totiž se studiemi jasně ukazujícími její efektivitu při snižování emisí oxidu uhličitého do atmosféry díky omezení odlesňování.

Co je nám milejší? Orangutani nebo palma olejná? Kácení pralesů ohrožuje naše vzdálené příbuzné

Číst článek

Zatím to ale vypadá, že se Brazílie ubírá přesně opačným směrem, hlavně kvůli recesi a kongresu, který se nestaví na stranu práv původních obyvatel. Tento rok byl rozpočet organizace Funai snížen o 37,7 procent. Kongres navíc projednává další snižování pro rok 2017. Pokud by prošlo, jednalo by se o historicky nejnižší rozpočet za posledních 10 let.

Zástupci Yanomami kmenů se obávají, že bez financování ochrany jejich prostředí se ilegální těžba do oblasti brzy ve velkém vrátí. Davi Kopenawa Yanomami, prezident asociace Hutukara, vyzval Michela Temera, aby si uvědomil hrozbu, kterou skrývá ilegální těžba.

„Nemyslím si, že by si prezident uvědomoval nebezpečí, kterému čelíme. Moxihatetemové jsou opravdu ohroženi, ale nejen oni, jde o všechny Yanomami kmeny v oblasti. Garimpeiros každoročně přibývá, nerespektují naše území a vláda jim musí v invazi do naší země zabránit.“

ama Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít