V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Na ty se zaměřil mezinárodní archeologický tým, který chce s jejich pomocí odhalit, jak žili lovci mamutů.
Složení směsi pro odlitky ladil Jiří Pec s muzejníky asi rok. Stejně tak její barvu: „Tohle je opravdu pryskyřice, materiál pro barvené pigmenty vypozorované z té venuše,“ říká sochař.
Muzejníci přinesli dva nejcennější exponáty nové výstavy do brněnského pavilonu Anthropos v zabezpečeném boxu. Dohlíželo na ně i pět ozbrojených policistů.
Zatím nejstarší známý luk a šípy objevili archeologové v tropickém deštném lese na Srí Lance. Na konci starší doby kamenné, před 45 až 48 tisíci lety, mohl pomáhat lidem při lovu zvířat.
Vlastivědné muzeum v Olomouci ukáže originál Věstonické venuše. Výstavu doprovází přísná bezpečnostní opatření. Soška nahé ženy ze starší doby kamenné je nejstarším předmětem svého druhu na světě.
Věstonická Venuše měla na hlavě nejspíš ozdobu ze čtyř ptačích per. Tuto i další skutečnosti odhalili brněnští vědci. Vychází z detailních rentgenových snímků dvanácticentimetrové sošky.
Ozbrojený doprovod převezl ve středu dopoledne Věstonickou venuši z depozitáře Moravského zemského muzea v Brně do laboratoře vědeckého centra. Odborníci chtějí zhruba 30 tisíc let starou sošku prozkoumat pomocí moderních mikroskopů.
Soška Věstonické venuše, nejvzácnější doklad pravěkého umění na našem území, se dnes za přísných bezpečnostních opatření přestěhovala z Brna do Opavy. Národní kulturní památku zapůjčilo Moravské zemské muzeum na výstavu do Slezského zemského muzea v Opavě. Tam začíná putovní výstava, která během léta představí největší poklady českých muzeí.
Mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi vznikne do roku 2015 unikátní archeopark. Návštěvníkům dá možnost nahlédnout do jednoho z nejvýznamnějších archeologických nalezišť doby kamenné. Jak dokazují mnohé vzácné památky, tamní lokalita patřila v době lovců mamutů k těm nejosídlenějším v Evropě.