„Není možné, aby řekl, že se něco stalo v době, kdy on tam ještě nebyl. Je v řídící pozici proto, aby odpovědnost nesl a zdůvodnil, proč tak případně nemůže činit,“ říká Marek Výborný (KDU-ČSL).
Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.
„Tady se zavedla představa, že si státní úředník někam sedne, a pokud neudělá chybu, může tam sedět do smrti. To je hrozně demotivující a nevhodné pro jeho podřízené.“
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) bude na resortu školství pokračovat i po konci vlády Andreje Babiše (ANO). Služební zákon mu umožní vrátit se do pozice náměstka.
Pavla Svrčinová nastoupila zatím jako pověřená funkcí hlavní hygieničky za odvolanou Jarmilu Rážovou. Na místo musí být podle služebního zákona vypsáno výběrové řízení.
Řídit stát jako firmu? Známé heslo premiéra Andreje Babiše (ANO) se opět dostává do popředí. Předseda vlády chce, aby ministři mohli resorty vést jako manažeři.
Premiér vyzval prvního náměstka na dopravě Tomáše Čočka i ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelicu k rezignaci kvůli e-shopu s dálničními známkami. Ani jeden ho nevyslyšel.
Poslední novela zákona o státní službě částečně umožňuje sloučení dvou úrovní náměstků. Na jedné straně politické a na druhé odborné. Jejich role bude otázkou pro další novelizaci.
Beran končí po rozhodnutí soudu, který na devět měsíců podmíněně zastavil jeho trestní stíhání kvůli rvačce s vojenským policistou, uvedl v pátek server Aktuálně.cz.
„Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků,“ píše Evropská komise.
Podle kritiků bude tato změna znamenat návrat k politizaci státní správy. Novelu služebního zákona odmítla vedle opozice také uskupení Rekonstrukce státu a Odborový svaz státních orgánů a organizací.
Tehdejší ministr průmyslu Tomáš Hüner byl v prosinci 2017 spolu se zbytkem vládního kabinetu v demisi, přesto kvůli jeho personálním změnám skončilo mimo službu deset státních zaměstnanců.
Vláda by podle Senátu neměla získat právo odvolávat ministerské státní tajemníky na podnět příslušných ministrů. Podle kritiků by to byl krok zpět k politizaci státní správy.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) zamýšlí v příštím roce zredukovat státní správu o 860 úřednických míst, jen na ministerstvech jich ubyde 582. Podle opozice ale některé změny vyvolávají pochybnosti.
Počet míst ve státní správě se od počátku příštího roku sníží přibližně o 860. Obsazena je v současnosti zhruba jedna třetina z těchto míst. V rámci tzv. systemizace pracovních míst schválila vláda.
Úředníkům, kteří o místa přijdou, musí stát zajistit odpovídající náhradu. Jinak hrozí, že zůstanou až půl roku mimo službu, a to za 80 procent svého platu.
Unijní administrativě se nelíbí změny zákona o státní službě, které koncem října schválila tuzemská sněmovna. Považuje je za krok k opětovné politizaci státní správy.
Politici nám nenápadně sdělují, že republika patří jim a že v ní - víc než na pravidlech - záleží na převažující vůli mocných. Přitom ještě před několika lety hovořili jinak.
Posudkoví lékaři mají zatím u věku výjimku, takže se na ně zákon o státní službě dočasně nevztahuje. V lednu ale výjimka končí, proto ministerstvo práce a sociálních věcí novelu připravilo.
Evropská komise kritizuje novelu zákona o státní službě, kterou schválila vláda. Doslova uvádí, že je znepokojená. Novinka by měla zpřístupnit státní správu odborníkům ze soukromého sektoru.
Pražský městský soud zamítl žalobu bývalé náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Taie Kolaříkové, v které chtěla zrušit rozhodnutí o svém odvolání z funkce po nástupu nového ministra Ludvíka (ČSSD).
Druhé kolo personálních změn vlády v demisi bylo podle Rekonstrukce státu v rozporu se služebním zákonem. Kabinet zrušil k 1. dubnu na Úřadu vlády dvě desítky míst kvůli přesunu agend.