Velká výměna náměstků na ministerstvu průmyslu vyšla státní kasu na více než šest milionů
Bývalý ministr průmyslu Tomáš Hüner (za ANO) byl na konci roku 2017 ve funkci jen pár dní a spolu se zbytkem kabinetu vládl v demisi, bez důvěry sněmovny. Přesto se pustil do personálních změn, kvůli nimž skončilo deset státních zaměstnanců. Ti zůstali půl roku doma za 80 procent svého platu. Celkové náklady na ně se přitom vyšplhaly na téměř 6,2 milionu korun, jak zjistil server iROZHLAS.cz.
„Od doby účinnosti zákona o státní službě, tedy od 1. ledna 2015, bylo mimo výkon služby z organizačních důvodů postaveno celkem deset zaměstnanců ministerstva průmyslu a obchodu – v prosinci 2017. Šlo především o pozice náměstků ministra,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva průmyslu Milan Řepka.
Personální změny může vláda po zavedení takzvaného služebního zákona, který má zajistit odpolitizování státní sféry, udělat jednou ročně, a to schválením takzvané systemizace. Díky ní je možné upravovat počty služebních míst, reorganizovat různá oddělení, rušit či dělit sekce a vytvářet nové.
„Jedenáct náměstků na jediném ministerstvu byl myslím rekord, bohužel v negativním slova smyslu. Tak nabobtnalou strukturu asi nemělo žádné jiné ministerstvo. Snížil jsem počet náměstků a změnil strukturu ministerstva tak, aby to byl dobře a efektivně pracující úřad.“
Tomáš Hüner (bývalý ministr průmyslu o systemizaci v prosinci 2017)
K tomu přistoupil krátce po svém nástupu jednobarevný kabinet Andreje Babiše (ANO) na konci roku 2017. V rámci systemizace napříč úřady zrušil více než 70 služebních a pracovních míst. Vládl tehdy ale bez důvěry a část opozice tak organizační změny v rámci resortů kritizovala.
Půl roku doma
V případě zrušení služebního místa by měl být státní zaměstnanec, který byl na daném místě zařazen, primárně převeden na jiné vhodné služební místo.
„Teprve pokud takové služební místo není volné, zařadí se mimo výkon služby z organizačních důvodů, a to nejdéle na šest měsíců. Po dobu zařazení mimo výkon služby náleží státnímu zaměstnanci 80 procent jeho měsíčního platu. V této době státní zaměstnanec nekoná službu,“ přiblížila mluvčí ministerstva vnitra, které má dodržování služebního zákona na starost, Hana Malá.
Změny provedené Hünerem na konci roku 2017 vyšly stát na téměř 6,2 milionu korun, jak zjistil iROZHLAS.cz. „Náklady spojené s vyplácením 80 procent platu z důvodu zařazení státních zaměstnanců mimo výkon služby z organizačních důvodů činily celkem 6 189 225 korun,“ stojí v odpovědi získané na základě informačního zákona.
Vláda seškrtala stovky míst úředníků. Změny zatím státní kasu přišly na téměř 20 milionů
Číst článek
Znamená to, že v průměru bylo každému úředníku postavenému mimo službu vyplaceno za šest měsíců více než 618 tisíc korun. Jejich měsíční plat tedy v průměru činil více než 128 tisíc korun.
Skončil Havlíček, Kovačovská i Novotný
Kvůli zrušení místa byl mimo jiné z funkce náměstka odvolán Jiří Havlíček, bývalý ministr průmyslu ve vládě Bohuslava Sobotky (oba ČSSD). Ten se nechtěl ke svému působení na resortu vyjadřovat. „Pokud potřebujete komentář, tak se obraťte na tiskové oddělení resortu průmyslu,“ řekl redakci.
„Jiří Havlíček byl od 1. ledna do 28. června 2018 zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů,“ uvedl poté mluvčí resortu Řepka. Bývalý sociálnědemokratický šéf resortu se na post náměstka na ministerstvu ale opět vrátil na konci června 2018, když Hünera ve funkci vystřídala Marta Nováková (za ANO).
‚Politizace pokračuje.‘ Opozice kritizuje vládou schválené škrty ve státní správě
Číst článek
Po systemizaci na ministerstvu skončila také náměstkyně pro energetiku Lenka Kovačovská. „Byla jsem zařazena mimo výkon služby. Na resortu bylo vypsáno výběrové řízení. Já jsem se tehdy přihlásila, ale to řízení bylo před skončením lhůty zrušeno,“ popsala redakci iROZHLAS.cz Kovačovská. Ta se na začátku října stala novou výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu.
Tomáš Novotný (ČSSD), který před prosincovou systemizací působil na ministerstvu jako náměstek zodpovědný za evropské financování, byl přesunut na místo, se kterým nebyl spokojen.
„Na začátku roku 2018 jsem byl postaven na ministerstvu průmyslu mimo službu. Zúčastnil jsem se výběrového řízení na náměstka sekce pro fondy EU, na náměstka Průmyslu 4.0 a do výběrového řízení na ředitele CzechInvestu. Ani v jednom z těchto řízení jsem nebyl vybrán. Od 1. července jsem byl přesunut na pozici referenta v sekci fondů EU. Proti tomu jsem se úspěšně odvolal a od 2. listopadu jsem ve státní službě skončil,“ napsal redakci v SMS zprávě Novotný.
Funkci opustila většina náměstků, dále pokračovali pouze náměstek pro sekci zahraničního obchodu Vladimír Bärtl a státní tajemník Robert Szurman. Později se na základě výběrového řízení do funkce náměstka vrátil Eduard Muřický a ministr Hüner jmenoval další dva nové náměstky.
Vládní škrty za téměř 26 milionů
Všechna ministerstva zařadila mimo výkon služby z organizačních důvodů za poslední tři roky celkem 73 zaměstnanců. Mzdové náklady za dobu, kdy tito úředníci byli doma a nepracovali, činily včetně nákladů na úředníky resortu průmyslu více než 25,8 milionu korun. Vyplývá to z údajů, které server iROZHLAS.cz shromáždil od jednotlivých ministerstev.
Tabulka ukazuje počet zaměstnanců zařazených mimo službu od počátku účinnosti služebního zákona včetně mzdových nákladů:
