Vláda v demisi schválila novelu služebního zákona. Norma počítá s otevřením státní služby odborníkům zvenčí, změnou systému v hodnocení úředníků nebo se snížením počtu oborů na ministerstvech.
Jmenování některých státních úředníků pouze na dobu pěti let by se podle návrhu novely služebního zákona mělo nově týkat míst vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce.
Státní služba je pro uchazeče mimo systém uzavřená. Změnit by to ale měla navržená novela zákona, kterou vládě předložilo ministerstvo vnitra. Tu vítá i náměstek pro státní službu Josef Postránecký.
Ministři v demisi chtějí mít na úřadech lidi, které si vyberou. Vláda se ale na změnách služebního zákona ani po čtyřech hodinách nedohodla. Jednat o změnách bude na dalším zasedání.
Babišův kabinet nemá důvěru vlády, na některých ministerstvech ale už proběhla personální rošáda. Za měsíc zrušil přes 200 pozic. Radiožurnál to vypočítal z dat, která mu poskytla ministerstva.
Na ministerstvech a Úřadu vlády ubude 14 sekcí, zrušeno bude celkem 23 služebních a 50 pracovních míst. Na návrh ministerstva vnitra v pátek úpravy v rámci systemizace schválila vláda.
Noví ministři by mohli ze svých úřadů propustit celkem asi desítku politických náměstků - sociálních demokratů nebo lidovců, kteří na rozdíl od odborných náměstků nepatří pod služební zákon.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová za ANO chce změnit služební zákon. Zejména by se podle ní měly zmírnit podmínky pro nabírání nových úředníků. V současnosti je totiž podle ní obtížné obsadit volná místa. Ministryně to v neděli řekla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Řadoví úředníci bez maturity možná dostanou příležitost si vzdělání v příštích pěti letech doplnit. Počítá s tím senátní změna zákona o státní službě, kterou by dnes měla projednat vláda. Pokud by senátní návrh nezačal platit, musely by úřady referenty bez maturity příští rok v červenci propustit. To by mohlo ohrozit funkčnost některých úřadů.
Na předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou se podle vládních legislativců služební zákon nevztahuje. Spadá pod energetický zákon. Legislativní rada vlády se na tom shodla jednohlasně.
Otázku, jestli předsedkyně Energetického regulačního úřadu spadá pod služební nebo energetický zákon, projedná Legislativní rada vlády. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jeho návrh, podle kterého šéfka ERÚ patří pod energetický zákon, vláda dnes řešit nebude.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nesloží služební slib. Řekla to dnes ČTK. Materiál ministerstva vnitra, který v pondělí pravděpodobně projedná vláda, ale uvádí, že předsedkyně ERÚ musí služební slib složit do 1. března 2016. Vitásková chce další kroky konzultovat s prezidentem Milošem Zemanem i zástupci evropských energetických organizací.
Od začátku července platí hlavní část služebního zákona, díky kterému přešlo do služebního poměru přes 60 tisíc lidí. Zákon také mění poměry na ministerstvech, kde v poslední době přibylo náměstků. Část opozičních politiků se domnívá, že tím dochází ke zpolitizování státní správy. Někteří ministři ale namítají, že počet osob v řídicích funkcích naopak v součtu klesl.
Ode dneška začíná v Česku v praxi fungovat takzvaný služební zákon. Jeho cílem je odpolitizování státní správy. Přinést by měl i větší jistoty pro úředníky, kterých bude ve služebním poměru víc než 68 tisíc. Nově je bude složitější odvolat a získají i jiné výhody, například více volna.
Státní úředníci spadající pod služební zákon si budou moci vybrat den volna při zásadních životních událostech svých dětí, sourozenců nebo vnoučat. Do práce tak nebudou muset například při jejich promocích. Otcové zase budou moci zůstat doma dva dny po narození dítěte. Dnes o tom rozhodla vláda.
Čtyři ministerstva a Úřad vlády už jmenovaly státního tajemníka podle služebního zákona. Ten funguje v Česku od ledna. Spadá pod něj také prvních 150 vysokých státních úředníků. Celkem by mělo pod zákon přejít zhruba 65 tisíc státních zaměstnanců. Jejich platy to neovlivní.
Česko o dotace z evropských fondů nepřijde. Vypisovat výzvy na čerpání nových peněz z evropských fondů může začít ještě před polovinou letošního roku. Premiér Bohuslav Sobotka se na tom dohodl v Bruselu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Evropská komise podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) posvětila služební zákon. Přijetím zákona Česká republika splnila jednu z důležitých podmínek pro čerpání peněz z Evropské unie.
České úřady budou posílat více peněz na mzdy státních zaměstnanců. Každý vedoucí pracovník musí mít nově konkrétního zástupce. Ten pak za vedení dostane příplatek. Organizační struktura úřadů se mění kvůli služebnímu zákonu. Podle zastánců ale nový systém vnese do výkonu státní správy řád.
Ve státní službě budou moci úředníci pracovat jen do sedmdesáti let. Podmínku už teď nesplňuje víc než 61 zaměstnanců ministerstev, včetně velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové. Úřady jim výjimku udělit nemohou.
Evropská komise přijala český závazek ohledně dokončení podoby služebního zákona. Česko tím splnilo jednu ze základních podmínek k tomu, aby mohlo čerpat další stovky miliard korun z evropských fondů. Podle informaci Radiožurnálu to předseda komise Jean-Claude Juncker potvrdil v dopise premiéru Bohuslavu Sobotkovi.
Prezident Miloš Zeman kritizuje věkovou hranici pro úředníky, která vyplývá ze služebního zákona. Kvůli překročení 70 let budou muset skončit velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová a v Sýrii Eva Filipi. Podle Zemana to je především záležitost české diplomacie.
Kvůli služebnímu zákonu budou muset skončit do konce roku někteří státní úředníci. Mezi nimi bude nejspíš i bývalá první dáma a současná velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová. Zákon totiž stanovuje věkovou hranici 70 let a tu Klausová překročila. Letos oslaví 72. narozeniny.
Velvyslankyně České republiky na Slovensku Livia Klausová nejspíš bude muset skončit ve funkci se závěrem letošního roku. Důvodem je její věk. Nový služební zákon totiž určuje horní věkovou hranici úředníkům a to sedmdesát let, diplomatka ale už loni oslavila sedmdesáté první narozeniny.
Ústavní soud by o stížnosti prezidenta Miloše Zemana na služební zákon měl rozhodnout do poloviny roku. Řekla to místopředsedkyně soudu Milada Tomková. Zákon platí od ledna, ale od července se má reforma státní správy rozjet naplno. Úřady musí například říct, kolik lidí a na jakých pozicích bude pracovat. Kdyby dal potom Ústavní soud prezidentovi zapravdu, mohlo by to fungování úřadů zkomplikovat.
Evropská komise po Česku požaduje přijetí vyhlášek, které doplní služební zákon. Doprovodné předpisy jsou podmínkou pro schválení operačních programů, které upřesňují čerpání peněz na roky 2014 až 2020. V Senátu o tom dnes informovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Celkem 21 kandidátů se přihlásilo do výběrového řízení na post šéfa státních úředníků. Obálky se jmény uchazečů bude výběrová komise otevírat dnes. Na první pokus se náměstka ministra vnitra pro státní službu vybrat nepodařilo, vláda proto vypsala nový konkurz.
Státní úředníky čeká půlrok velkých změn. Do června musí ministerstva a vybrané úřady změnit strukturu tak, aby odpovídala služebnímu zákonu. Vedoucí úředníky čekají výběrová řízení, všechny včetně řadových referentů pak přechod do služebního poměru. Vláda ale musí hned zkraje řešit nepříjemný problém, první pokus vybrat nejvyššího šéfa úředníků totiž nevyšel.