Slovensko nakonec bylo „navenek“ samostatné, ve skutečnosti to bylo jinak. Přestože na jejich území nacističtí vojáci nebyli, politické řízení bylo jednoznačně pod vlivem Hitlera.
Město Plzeň začalo chystat muzeum v domě číslo 19 na Klatovské třídě. Vojenské německé velitelství tu 6. května 1945 podepsalo kapitulaci. V pozdějších dobách na místě sídlila Městská vojenská správa.
V komentářích lidé spojují Ukrajinu s nacistickým režimem a podivují se, že česká policie případ neřeší. Stránka, ze které inzeráty pocházejí, je ale obyčejný bazar. Podobé věci se dají koupit i v ČR.
Duka, sám bývalý politický vězeň, srovnává dnešní dobu a jeden z jejích projevů s nacismem a komunismem a zneužívá svého veřejného postavení k relativizaci minulosti.
V reakci na varšavské povstání říšský vůdce Adolf Hitler vydal rozkaz, podle kterého měli být všichni obyvatelé města povražděni a město srovnané se zemí.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
„Plán, aby se tu ve velkém stavěly ponorky, byl nejpozději od roku 1944 vyloučený. Nebylo na to palivo, chyběl zkušený personál a důležité suroviny,“ vysvětluje historik Klaas Anders pro Radiožurnál.
„Šli jsme se s maminkou a tatínkem podívat, jak přicházeli Němci. Převážně jezdili na motorkách se sajdkárami. Jeden řídil, druhý seděl za ním a měl namířenou zbraň,“ vzpomíná na okupaci Pražáková.
Františku Plamínkovou gestapo poprvé zatklo v září 1939. Po šesti týdnech byla ale propuštěna a pokračovala v činnosti Ženské národní rady. Uznávanou osobností byla jak doma, tak v zahraničí.
Tiso byl v roce 1947 odsouzen za vlastizradu k trestu smrti. Podílel se na likvidaci slovenského židovského obyvatelstva a zavlečení Slovenska do války.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
Je to paradox, že zrovna Německá spolková republika čelí v těchto dnech výbuchům antisemitismu z řad těch, kterým po desetiletí skýtá na svém území bezpečné útočiště před válkou a terorem.
Podle Stanislava Bárty z Masarykovy univerzity je srovnávání obou symbolů nesmyslné už proto, že oba vycházejí z jiné tradice – Železný kříž z tradice německých rytřířů, ukrajinský kříž z té kozácké.
„Nedaleko nás jsou přátelé, kteří mají rádi brambory,“ řekl ukrajinský pohraničník v programu Deset hloupých otázek pro pohraničníka. Drony naložené bramborami Ukrajinci poslali běloruským kolegům.
Rodina doplatila i na to, že byla trnem v oku sousedovi, šéfovi místní nacistické buňky. Ten prosadil odebrání dětí. „Myslím, že matka se z toho nikdy pořádně nevzpamatovala,“ říká Miloslav Koller.
Dům se měl původně zbourat, aby nepřitahoval pozornost krajně pravicových sympatizantů. Existovaly však obavy, aby rozhodnutí nebylo vnímané jako že se Rakousko snaží smazat svou nacistickou historii.
Letos jsou oslavy podstatně skromnější, ze zahraničních hostů přijel pouze prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov a i množství techniky bude menší než obvykle.
„Často zapomínáme na těžký osud těch dalších více než 50 tisíc lidí, kteří se v ghettu v době povstání skrývali a živořili,“ vysvětluje mluvčí muzea Marta Dziewulská.
Za rozhodnutím omezit prvomájové oslavy je podle Šeršukova „zvýšená úroveň teroristického nebezpečí, a to i v regionech, které se nacházejí dál od míst, kde probíhá speciální vojenská operace“.
Většina z téměř 30 tisíc obyvatel musela opustit domovy v rámci největší vysidlovací akce, která v protektorátu proběhla. Někteří však mohli zůstat a také zůstali.
„Každá fašistická vláda se dostala k moci skrz demokratické mechanicmy, které posléze zničila,” popisuje Izraelec žijící v Česku. Minulý týden se účastnil protestů v Izraeli.
„Klenoty se staly po vzniku republiky takzvanou korunou bez krále. Byly jakýmsi reliktem doby monarchie a republika se k nim snažila zaujmout stanovisko, najít vztah,“ říká historik.
17. listopadu roku 1939 vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami. Pozatýkali přes 1200 studentů. Většina z nich skončila v koncentračních táborech.
„Den vzpomínky na říšskou křišťálovou noc – dopřejte si jemný sýr s křupavým kuřetem. Nyní v KFCheese!“ byl text zprávy, která přišla ve středu uživatelům KFC aplikace. Za hodinu se firma omluvila.
