„Strana se včera (v sobotu) vydala směrem, který mi není vlastní, a proto se naše cesty rozdělují,“ napsal v neděli Kolaja. Podobně jako on oznámili odchod na pirátském fóru i další.
Na podrobnějších analýzách chyb v kampani do Evropského parlamentu strana zatím pracuje a měly by podle Bartoše být hotové v následujících dnech či týdnech.
„Donedávna jsme byli zakleti v tom, že máme dvě hlavní opoziční síly“ říká politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík.
Nejhlasitěji se o právo nominovat eurokomisaře hlásí někdejší partneři z PirSTAN. Podle informací iROZHLAS.cz a Radiožurnálu ale na toto téma „vážnější jednání“ ještě neměli.
Europoslanci loni mohli strávit celkem 55 dní hlasováním na plenárních schůzích ve Štrasburku či v Bruselu. Z jednadvaceti českých zástupců v Evropském parlamentu neměl stoprocentní docházku nikdo.
Post stranického šéfa chce obhájit vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, vyzve ho europoslankyně Markéta Gregorová. O čtyři místopředsednická místa zabojuje 14 kandidátů.
„Pokud by vyrazili ANO z frakce Renew, pak by naši poslanci mohli zvážit, zda by se nám program neprosazoval lépe v této frakci,“ říká například Zdeněk Hřib.
Piráti pohledem Stranického kompasu iROZHLAS.cz. Strana je ve zvláštní situaci, přestože má v exponovaných politických pozicích minimum lidí, má z vládních stran dlouhodobě druhé nejvyšší preference.
Výsledek primárek do jisté míry ukončuje polarizační debaty o možném rozštěpení strany. Europoslanecká skupina – působící a jednající poměrně autonomně – totiž občas za svůj přístup čelila kritice.
V souboji o první místo na kandidátní listině porazil další dva současné europoslance – Markétu Gregorovou a Mikuláše Peksu. Gregorová obdržela 152 hlasů, Peksa 81.
Nejvíc vzornou docházku z českých europoslanců měli v minulém roce Luděk Niedermayer (TOP 09) a Marcel Kolaja (Piráti), kteří nechyběli ani na jedno hlasování.
„Politici by je měli podporovat a vytvářet i politický tlak,“ tvrdí o jednáních o vstupu Ukrajiny do EU europoslanec Kolaja. „Už v tuto chvíli byl proces neobvykle rychlý,“ oponuje odbornice Juzová.
Emisní norma Euro 7, kterou navrhla Evropská komise, má mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Cílem je také sladit limity pro benzinová a naftová auta.
Europoslanec Marcel Kolaja kromě ruské hybridní války také komentuje kontrolu příspěvku pro poslance Evropského parlamentu, kterou blokují členové předsednictva. Jejich postup označuje za skandální.
Italské městečko Como už s biometrickými kamerami na rozpoznávání obličejů zkušenosti má. V ulicích jsou stále nainstalované, ale od roku 2020 musejí mít rozpoznávací software vypnutý.
Unijní exekutiva chce novinkami nahradit stávající pravidla obchodu na internetu, která vznikla před dvaceti lety, kdy byla výrazná část digitálních služeb v plenkách.
Na končícího prezidenta USA Donalda Trumpa zřejmě míří druhá ústavní žaloba, tentokrát mimo jiné za podněcování k nepokojům prostřednictvím sociálních sítí.
Aby nedocházelo k nadbytečnému omezování svobody projevu, obsahuje nařízení také možnost obnovit přístup k příspěvkům, které budou zpětně vyhodnoceny jako nezávadné.
„Každý hraje nějakou ekonomickou a politickou hru. Kdyby byly upřednostněny ekonomické postoje před geopolitickými, došli bychom k dohodě snáz,“ věří Zahradil.
V Evropské unii a v očích Ursuly von der Leyenové nás „mohou poškozovat různé problémy vlády a premiéra, například jeho trestní stíhání“, říká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
Dva české europoslance Ditu Charanzovou (za ANO) a Marcela Kolaju (Piráti) ve středu zvolili na post místopředsedů Evropského parlamentu. Charanzová uspěla v prvním kole, Kolaja ve druhém.