Tomio Okamura je největším poraženým voleb. Opozici už netvoří jen dvě hlavní síly, říká politolog
Dva mandáty v Evropském parlamentu získala koalice Motoristů sobě a Přísahy, také koalice Stačilo! a hnutí STAN. Po jednom zástupci budou mít Piráti a hnutí SPD. „Donedávna jsme byli zakleti v tom, že máme dvě hlavní opoziční síly. Dívali jsme se jenom do parlamentu na ANO a SPD a teď vidíme, že to tak nemusí být napořád“ říká politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík (zastupitel za ODS v Bludově).
K výsledkům voleb zaznívá řada komentářů. Co je pro vás hlavní zprávou, kterou směrem k tuzemské politice přinesly letošní volby do Evropského parlamentu?
Pro mě je to pohyb na opoziční scéně. Donedávna jsme byli zakleti v tom, že máme dvě hlavní opoziční síly. Dívali jsme se jenom do parlamentu na ANO a SPD a teď vidíme, že to tak nemusí být napořád a že se do Senátu, a řekl bych možná i na parlamentní scénu, derou některé další subjekty, které rozhodně nemůžeme označit za provládní, ale u kterých zároveň není jasné, jaký budou mít vztah vůči ANO, SPD apod.
Politici hnutí ANO už v noci neskrývali radost z toho, jak hnutí ANO dopadlo. Zároveň ale výrazně posílily dva opoziční subjekty. Po dvou mandátech mají Motoristé s Přísahou a také koalice Stačilo!. Jaká je toto zpráva pro Andreje Babiše a hnutí ANO? Je to dobrá zpráva, že jim rostou potenciální koaliční partneři pro tuzemskou politiku, nebo naopak špatná zpráva, že mohou oslabit pozici ANO jako jasného opozičního lídra?
Třeba koalice Spolu si víceméně sáhla na to, co jí dlouhodobě ukazují předvolební průzkumy i pro jiné volby. Naproti tomu ANO zůstalo pět, možná někdy dokonce až devět procentních bodů za svým potenciálem.
A těžila z toho samozřejmě koalice Stačilo! kolem komunistické strany, ale i koalice Přísahy a Motoristů, kterou nemůžeme označit jako čistě opoziční, respektive protivládní. Je tam jakýsi mix a zdá se, že podle voličů této koalice jde o spojení dvou světů – světa opozice a vládní koalice.
Dostál: Od Konečné se budu učit, jak dosáhnout úspěchů při jednání. Unie není v lehkém stavu
Číst článek
Hnutí SPD ztratilo, v koalici s Trikolorou získalo jen jeden mandát. Jaká se dá očekávat reakce od Tomia Okamury?
Tomio Okamura je největším poraženým letošních voleb. Při součtu výsledku SPD ve sněmovních volbách s výsledkem Trikolory vidíme, že měl ambici si sáhnout až na 12 procent a nezískal ani polovinu. Jen se štěstím uhrál alespoň jeden mandát.
Ale těžko říct, čím to je. Jestli pominul část svých přirozených voličů tím, že dal na čelo kandidátní listiny jako lídra Petra Macha, který je vším, jen ne typickým reprezentantem voličů SPD. Jestli je to nějaký dlouhodobější problém. Jestli Tomio Okamura naslouchal lidem, kteří s ním měli jiné plány a pak přenesli svou podporu jinam, viz Václav Klaus a Miloš Zeman.
To je velká otázka pro Tomia Okamuru. Je to skutečně obrovský varovný signál, že ta jeho zdánlivě pohodlná dlouhodobá pozice parlamentního kritika tady nemusí být napořád.
Faktor kroužkování. Do Evropského parlamentu preferenční hlasy pomohly Davidovi a Gregorové
Číst článek
Mluví se také o neúspěchu koaličních stran, hlavně Pirátů, Lidovců a hnutí Starostové a nezávislí. Bude to mít dopad na fungování vlády a vládní koalice?
Neumím si představit, že by nemělo. Ta interpretace ale může být i rozdílná. Když si sečteme výsledek STAN a Pirátů v eurovolbách, vidíme, že mají asi jen o jeden procentní bod méně, než měla jejich společná koalice před necelými třemi lety ve sněmovních volbách.
Podobně je na tom koalice Spolu, která ztratila jen zhruba pět procentních bodů, což se v druhořadých volbách uprostřed funkčního období dá očekávat.
Přesto očekávaný pohyb nemusí nutně pramenit z toho, jestli nějaká koalice ztratila jeden nebo dva procentní body, ale spíš, jestli výrazněji zaostala za svými očekáváními.
Přinejmenším u Starostů, a mnohem více ještě u Pirátů, byla očekávání výrazně větší než výsledek. To zcela jistě povede k velkým debatám uvnitř vlády. Vůbec bych se nedivil, pokud by to vedlo i k větší rekonstrukci vlády.
Největší překvapení eurovoleb? Neúspěch Pirátů, shodují se odborníci ve speciálu Radiožurnálu
Číst článek
Volební očekávání nenaplnila Danuše Nerudová v hnutí STAN ani Marcel Kolaja v Pirátské straně – právě o těch dvou se hodně mluvilo v souvislosti s volbou českého eurokomisaře nebo eurokomisařky. Do jaké míry to zamíchá kartami?
Debata o eurokomisaři se bude muset vrátit na začátek, na podzim roku 2021, kdy si v neformálních jednáních zúčastnění reprezentanti stran řekli, že nominant vzejde právě z této koalice.
Ale pak udělali možná chybu, když hlavní postavy dali na úplné čelo svých kandidátních listin a oni pak ve volbách dopadli takto. Neumím si představit, že by vláda dnes přišla s tím, že na eurokomisaře nominuje Danuši Nerudovou nebo Marcela Kolaju. Ale možná budu překvapen.
Jedním z vítězů voleb je Jozef Síkela, o němž se také spekuluje v souvislosti s funkcí eurokomisaře. Posílily podle vás šance Jozefa Síkely? Nebo předpokládáte, že koalice přijde s úplně jiným jménem?
Stát se to samozřejmě může, to ale není už otázka pro mě. Kdyby to měl být Josef Síkela, dávalo by jeho jméno smysl i v kontextu případné rekonstrukce vlády, o které jsem už mluvil, pro tu by to mohl být impulz.
A rekonstrukcí nemyslím jen výměnu jednoho ministra bez portfeje za někoho jiného, ale mohlo by dojít i k větší výměně křesel mezi jednotlivými stranami apod.
