Země Evropské unie se chystají dohodnout na ‚revoluci v online službách‘. Otiskli se do ní i Češi
Ministři průmyslu zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu dohodnou na tom, jak reformovat služby poskytované online. Evropská komise si od legislativy slibuje revoluci. Od zrodu až do závěrečných vyjednávání ji nejspíš budou provázet Češi.
Když si v roce 1918 americký inženýr James Hoge po zkušebním provozu v Clevelandu nechal patentovat první semafor, bylo tamní radnici už jasné, že tento vynález nejspíš přinese do řízení dopravy revoluci. S rozvojem automobilismu totiž přestala pouhá ohleduplnost na křižovatkách stačit a ze silnic se stalo nebezpečné a chaotické místo.
5:07
Francouzská média cílí na spolupráci s Googlem a Facebookem. Firmy by platily za novinářský obsah
Číst článek
Podobnou revoluci, ale v online světě, si Evropská komise slibuje od dvojice chystaných legislativních norem tzv. zákonů o digitálních službách a o digitálních trzích.
„Stejně jako tehdy na silnicích nyní na internetu zažíváme takový nárůst provozu, že potřebujeme do chaosu vnést pravidla, aby online svět byl bezpečný a spolehlivý,“ prohlásila výkonná místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová loni při představování návrhů.
Unijní exekutiva chce novinkami nahradit stávající pravidla obchodu na internetu, která vznikla před dvaceti lety, kdy byla výrazná část digitálních služeb v plenkách.
Po roce vyjednávání se ve čtvrtek chystají ministři průmyslu zemí Evropské unie shodnout na společném postoji k této legislativě. Předběžný kompromis už minulý týden dohodli diplomaté unijních stát. Radiožurnál měl možnost do chystaného návrhu nahlédnout.
Konec šmírování
Výhrůžky a šíření nenávisti, teroristická propaganda, dětská pornografie, nelegální kopie filmů či hudby nebo prodej padělaných výrobků – to jsou některé z mnoha oblastí, na které se chce Evropská komise zaměřit.
Unijní soud zamítl stížnost Googlu proti pokutě za zneužívání pozice na trhu. Očekává se odvolání
Číst článek
Razí přitom princip, že co je nelegální offline, nesmí být dovolené ani online. Současně se ale chce pokusit vytyčit prostor pro ochranu svobody projevu.
„Po digitálních platformách budeme vyžadovat, aby rychle odstraňovaly ilegální obsah, ale také aby uživatelům vysvětlily, proč zasáhly, a daly jim možnost se tomuto rozhodnutí bránit a stěžovat si něj,“ popsala Vestagerová.
Novinkou by byl mimo jiné přechod od dosavadní samoregulace například sociálních sítí k systému, kdy by za určitých okolností mohly být velké internetové firmy nucené nést za obsah nahraný uživateli spoluzodpovědnost.
Google zakáže od listopadu reklamy, které popírají klimatickou změnu. Od prosince i YouTube
Číst článek
Připravované normy by technologickým gigantům mohly zkomplikovat možnosti, jak k zacílení reklamy využívat soukromá data ze sociálních sítí a chatovacích aplikací, v případě dětí by mohlo jít o úplný zákaz.
„Mikro-zacílené reklamy sledují každý náš krok na internetu, každé naše kliknutí. Tato legislativa má potenciál nastavit pravidla tak, abychom nebyli všichni vystaveni šmírování,“ doufá místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja z Pirátů.
Evropská komise rovněž chce, aby technologické firmy měly povinnost úřadům v případě vyšetřování prozradit, jak fungují jejich algoritmy. Zakázané by mohlo být také preferování vlastních služeb před konkurenčními ve vyhledávačích. Za porušování pravidel by firmám hrozily vysoké pokuty, v případě největších internetových společností by mohlo jít řádově až o stovky miliard korun.
Česká stopa
Nová pravidla míří jen na velké online firmy, které poskytují své služby ve více státech a současně poskytují širší paletu služeb. Typicky by šlo o americké společnosti jako Google, Facebook nebo Amazon. S růstem velikosti chce Evropská komise vyžadovat také více povinností a odpovědnosti, slibuje si od toho narovnání konkurenčního prostředí v online světě.
Indické úřady vyšetřují Google. Společnost podle nich zneužila dominantní postavení systému Android
Číst článek
„Řada opatření může pro menší poskytovatele digitálních služeb ale znamenat nové povinnosti a také administrativní zátěž. Myslím si, že ambicí by teď mělo být nastavit podmínky tak, aby tyto firmy nebyly dotčeny,“ upozorňuje europoslanec za hnutí ANO Ondřej Kovařík.
Tzv. zákony o digitálních službách a trzích patří mezi vlajkové lodě současné Evropské komise v digitalizaci. Na jeho přípravě se výrazně podílela místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a další Češi pracující v Evropské komisi v jejím okolí.
„Nechceme regulovat obsah, chceme, aby si digitální platformy samy zajistily zdroje a nastavily procesy. V tom se projevil český přístup.“ uvedl mimo záznam zdroj seznámený s přípravou návrhu.
Google dostal v Koreji pokutu za zneužití dominantního postavení na trhu. Chce podat odvolání
Číst článek
Češi by legislativu mohli dovézt i k úplnému závěru. Až si svou pozici k návrhům po unijních státech schválí také europoslanci, začnou vyjednávání o finální podobě norem. Blížící se francouzské předsednictví v Radě EU má ambici práci na návrzích dotáhnout do konce v první polovině příštího roku.
Zejména v případě komplikovanějších pravidel o digitálních službách je ale možné, že se to Francii nepovede, upozorňují mimo záznam diplomaté. V takovém případě by to bylo na České republice, aby v druhé polovině roku našla kompromis mezi Evropskou komisí, europoslanci a unijními státy.
Spory na obzoru
Už nyní se přitom očekává, že by se vyjednáváních mohlo obnovit množství sporů. Piráti jejich riziko vidí v možných pokusech utáhnout šrouby. „Obzvláště z konzervativní části politického spektra se objevují tlaky zavést nějaké nahrávací filtry nebo odpovědnost za obsah nahraný uživateli pro firmy provozující online platformy,“ varuje Kolaja.
Facebook a Google čelí kritice. Propagovaly neověřený lék, který má zvrátit účinky potratové pilulky
Číst článek
Podle jeho kolegy za hnutí ANO Kovaříka navíc existuje riziko, že se kvůli chystané legislativě internetové firmy obrátí na soudy, a to zejména v případě digitálních trhů.
„Evropská komise vědomě zvolila jako právní základ legislativu v oblasti vnitřního trhu, nikoli soutěžního práva, jak by se nabízelo. Musíme si ale počkat, až nařízení vejde v platnost a až podle něj Evropská komise přijme první rozhodnutí,“ očekává Kovařík.
Po čtvrtečním očekávaném souhlasu unijních zemí budou na řadě europoslanci, aby se na postoji k oběma návrhům dohodli.
