Platí nová pravidla pro sítě: Online je nelegální to stejné co naživo a citlivá data nepatří reklamě
Provozovatelům sociálních sítí a dalším velkým internetovým platformám výrazně přibylo odpovědnosti za obsah. V Česku a dalších zemí Evropské unie začal koncem minulého týdne platit takzvaný akt o digitálních službách. Ten umožňuje udělit velkým technologickým firmám astronomické pokuty, pokud by uživatele dostatečně nechránily.
Vyjednávání legislativy bylo složité a Evropská komise si od ní slibuje revoluci v regulaci online prostředí. Jde o ještě důležitější legislativu, než bylo svého času, takzvané GDPR.
Akt nahrazuje zastaralou legislativu z dob před vznikem sociálních sítí. Přelomová je už v tom, že ukončuje dosud preferovaný princip dobrovolné samoregulace.
„Akt o digitálních službách je tady od toho, aby chránil svobodu slova před svévolnými zásahy a aby občany a demokracii ochránil před nelegálním obsahem. Budeme velmi důkladně dohlížet na to, že systémové platformy budou akt dodržovat. Budeme je monitorovat a v případě problému sankcionovat,“ vzkázal technologickým firmám eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.
Data a trestné činy
Akt je dlouhý, ale dal by se shrnout do dvou principů. Co je nelegální offline, musí být nelegální i online. A odpovědnost za obsah má být s rostoucím počtem uživatelů platformy větší. Jinými slovy legislativa míří hlavně na giganty s globálním dopadem.
TikTok Evropanům umožní vypnout doporučovací algoritmus. Je to přitom podstata jeho úspěchu
Číst článek
Některé změny možná nebudou patrné hned, ale je například zakázané využívat zvláště citlivá osobní data pro cílení reklamy. Týká se to konkrétně zdravotního stavu nebo sexuální orientace. Pokud je o tvůrce obsahu, firmy je nově musí povinně upozornit a zdůvodnit, pokud jejich příspěvek smažou nebo omezí jeho viditelnost.
Zpřísňují se také pravidla pro mazání nelegálního obsahu.
Evropská komise zdůrazňuje, že nevytváří ministerstvo pravdy. Rozhodování o zásahu nadále ponechává na samotných firmách, ale budou muset nově podávat pravidelné zprávy o tom, jak konkrétně proti nebezpečnému obsahu postupují. V případě vyšetřování budou mít také povinnost úřadům prozradit, jak fungují jejich přísně střežené algoritmy.
Kolaja: EU je nejdál
„Akt podle mě nejde dostatečně daleko. Pravidla měla platit striktnější, aby bylo lépe chráněno soukromí uživatelů,“ řekl Českému rozhlasu Plus europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).
Uznává ale, že Evropa je díky aktu v pravidlech pro velké internetové hráče napřed. „Evropa opět ukazuje, že je v ochraně spotřebitelů na světě nejdále. Já pravidla vítám, i když říkám, že mohla být ambicióznější,“ dodal.
Sankce? Vysoké pokuty
Evropská komise si chce vymahatelnost pojistit především možností uvalit na firmy obrovské pokuty až do výše 6 procent jejich celosvětového obratu. Jde možná až o stovky miliard korun v každém jednotlivém případě. Zda budou sankce skutečně odstrašující, samozřejmě uvidíme až s odstupem času.
Češi jsou opatrní u sdílení citlivého obsahu na sociálních sítích. Zanedbávají však zabezpečení účtů
Číst článek
Akt o digitálních službách ale ještě v řadě ohledů plně neplatí. Unijní státy mají například až do února čas, aby si zajistily vytvoření svého národního úřadu, který bude na dodržování legislativy spolu s Evropskou komisí dohlížet.
Samotné firmy se na změny připravovaly velmi podrobně a dlouho dopředu. Pochopitelně se také snažili legislativu ovlivnit. Daly si záležet na tom, aby srozumitelně vysvětlily, proč k ní mají mnohé praktické výhrady.
Už se se objevily i první spory. Například online obchodníci Amazon a Zalando se brání tomu, že je Evropská komise zařadila mezi velké online platformy s největším objemem povinností. Obrátily se kvůli tomu i na soud.
Hlavní pozornost aktuálně míří na sociální síť X (dříve Twitter), jehož majitel Elon Musk je příznivcem absolutní svobody slova a už několikrát se dostal do křížku s eurokomisaři Thierry Bretonem a Věrou Jourovou (ANO).
