Svázat si pas, škrtit se. Online výzvy cílí na slabé stránky dětí, zakázat sítě nepomůže, radí psycholožka
Na sociálních sítích už mají profily děti ve věku sedmi šesti let, upozorňuje psycholožka Šárka Kučerová, která se specializuje na duševní zdraví teenagerů. „Obsah sociálních sítí a jeho algoritmy jsou ale často příliš i pro třináctileté děti. Nemají ještě vyvinuté mechanismy, jak se se sdělením poprat, jak ho zpracovat. Natož děti šestileté,“ varuje.
Stále častěji se na sociálních sítích objevují výzvy, které mohou poškodit fyzické i duševní zdraví dětí a dospívajících, upozorňuje psycholožka Kučerová. „Můžou to být rady týkající se vzhledu. Třeba že by si děti měly obrousit zuby, aby byly rovné. Děti to opravdu začaly dělat a poškodily si sklovinu,“ upozorňuje v pocastu Houpačky Radia Wave.
Proč nezakazovat dětem sociální sítě? A jak adekvátně reagovat? Poslechněte si Houpačky o online radách a výzvách, které cílí na děti
„Stejně tak se v českém prostředí objevily rady typu svázat si pas provázkem, aby ho děti měly užší. Nejíst, jenom pít, protože jíst přece nepotřebujeme. To ale vede k tomu, že se u dětí může projevit tendence k anorexii a bulimii,“ říká psycholožka, která zaštiťuje Projekt sebedůvěry Dove.
„Byly tu i výzvy jako snězte co nejpálivější papričky nebo lžičku skořice. Ale to bylo nic proti výzvě typu škrťe sami sebe provázkem, dokud neomdlíte. Tyto výzvy častokrát skončily smrtí,“ varuje Kučerová.
Psycholožka radí dětem: Lajky na sítích jsou návykové. Neznamenají, že jsme nejlepší
Číst článek
Problém podle ní nastává tehdy, když se k takovým výzvám dostanou příliš malé děti. „Věk uživatelů sociálních sítí se stále posouvá. Účty, které by měly být dostupné od 13 let, mají založené děti, kterým je sedm nebo šest,“ říká psycholožka a vysvětluje:
„Obsah sociálních sítí a jeho algoritmy jsou ale často příliš i pro třináctileté děti. Nemají ještě vyvinuté mechanismy, jak se se sdělením poprat, jak ho zpracovat. Natož děti šestileté.“
„Sociální sítě mají skrytou schopnost mířit na slabé stránky. A ty má každé dítě někde trochu jinde. Pak může přijít nějaká rada nebo výzva, která vypadá úplně nevinně, ale zrovna naše dítě se na ni upne, protože rezonuje s něčím, co má zaseto někde hluboko v sobě,“ přibližuje.
Zákaz? Raději dialog
Reagovat na to, co dítě na sítích sleduje, s pohoršením a zakázat potomkovi přístup k internetu se ale rodičům nemusí vyplatit.
‚Mami, měla jsi pravdu‘ už nezazní. Svět mladých se od světa jejich rodičů až moc liší, říká psychoterapeut
Číst článek
„Sociální sítě mají schopnost mířit na naše slabé stránky a pro každého jsou někde jinde, Na druhou stranu platí, že technologie se budou vyvíjet dál a dál. A je potřeba, abychom naučili naše děti, jak s tím pracovat. I pro dospělé je těžké poznat, co je dobrá a co špatná rada,“ zdůrazňuje Kučerová a pokračuje:
„Naší reakcí rodiče nemusí být hned to soudit a hodnotit, protože to srdce dítěte zavře. Můžeme se prostě jen zajímat, jak se dítě u sledování takového obsahu cítí. Co ho znejišťuje, proč se na to dívá.“
Děti totiž podle ní chtějí s rodiči trávit čas, i když se u toho třeba tváří otráveně. „Děti chtějí mluvit o svých pocitech. Chtějí sdílet. Touží po času s rodičem a po tom, aby se rodič zajímal o to, jak se dítě má a co prožívá,“ uzavírá psycholožka Kučerová.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
