Ostře se proti vyjednané dohodě po oficiálním schválení ohradila představitelka Indie, píše server BBC. Cíl ve výši 300 miliard dolarů označila za „propastně ubohou a nicotnou sumu“.
Trumpův tým připravující předání moci má kromě toho připravené i další dekrety, které zmenší některých národních památek, což by mělo umožnit těžbu na některých místech, kde to dosud nebylo možné.
Do skupiny Popírajících, kteři jsou proti ochraně klimatu, patří asi šest procent občanů. Ukazuje to výzkum postojů Čechů ke změně klimatu, který zveřejňujeme ve spolupráci s Institutem 2050.
Přírodu i stabilní klima je podle nich nutné chránit, Zelenou dohodu podporují, ale mají k ní výhrady. Více než pětina Čechů patří podle výzkumu České klima 2024 do skupiny takzvaných Sympatizujících.
„Zelená dohoda je nezbytná a chrání nás i před Ruskem. Má ale jednu zásadní slabinu,“ říká pro Český rozhlas Plus jedna z hlavních strůjkyň pařížské klimatické dohody.
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
Ropné společnosti už nezpochybňují vědecké závěry, že fosilní paliva jsou hlavní příčinou ničení klimatu. Teď tvrdí, že je možné neutralizovat emise skleníkových plynů z fosilních paliv.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
Jedním z velkých úkolů lidstva je pochopit, že růst do nekonečna není možný, říká profesor Dag Hessen, který se na Univerzitě v Oslu zaměřuje na koloběh uhlíku.
„Na státy v našem klimatickém pásmu, jsou dopady klimatických změn větší než na průměr celé zeměkoule. Opravdu to v našich životech pociťujeme a budou to pociťovat budoucí generace,“ říká Hladík.
„Lidé na planetě budou potřebovat nějaké podmínky ke svému životu a je v zájmu nás všech, abychom si tyto podmínky zachovali, i pro naše děti. A o tom jsou klimatická vyjednávání,“ říká Jan Dusík.
Před pandemií se zdálo, že globální spotřeba uhlí dlouhodobě klesá. Uzávěry po celém světě a hospodářské otřesy v roce 2020 ale zvedly zájem o nové energetické projekty, které využívají právě uhlí.
Podle Regana se jedná o „obří krok vpřed“ ve snaze splnit klimatické cíle Bidenovy administrativy. Opatřením se podle něj zároveň „vydláždí cesta k plně elektrické, bezemisní budoucnosti dopravy“.
Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného naprostého zavržení uhlí hovoří jen o „odklonu“.
Nový britský návrh podle AP nadále obsahuje kontroverzní výzvu k urychlení úsilí směrem k postupnému ukončení výroby energie z uhlí a neefektivních podpor využívání fosilních paliv.
John Kerry byl od středy na návštěvě v Šanghaji. Podle expertů na mezinárodní politiku ho Biden do Šanghaje vyslal, aby zjistil, jak by se daly zlepšit vztahy mezi USA a Čínou, napsala agentura Kjódó.
USA jsou po Číně druhým největším světovým producentem skleníkových plynů. Panuje očekávání, že teď se zavážou k rychlejšímu snižování emisí, aby dosáhly v polovině století klimatické neutrality.
Ekonom ovšem zároveň zdůrazňuje, že Zelenou dohodu Evropa potřebuje a může díky ní získat i globální výhodu – pokud se podaří přesvědčit i další světové hráče.
Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů.
Proces odstoupení bude dokončen den po amerických prezidentských volbách v roce 2020. Stoupenci dohody doufají, že případný Trumpův nástupce se k dohodě opět připojí.
„Mimo jiné ve zprávě najdete neuvěřitelné číslo, že zemědělství, lesnictví a vůbec to, co hospodaří na půdě, globálně spotřebovává 70 procent vodních zdrojů,“ upozorňuje klimatolog Radim Tolasz.