Co s auty, krajinou a dotacemi? Kandidáti do europarlamentu odpovídají v anketě
Hnutí ANO je pro předcházení migraci investicemi do afrického zemědělství, ale s podmínkami. Pokud jde o rychlé snižování emisí skleníkových plynů v Evropské unii, koalice Spolu je spíše pro. A Starostové váhají, jestli má EU přehodnotit konec výroby aut se spalovacím motorem na fosilní paliva k roku 2035. Vyplývá to z ankety Českého rozhlasu mezi všemi subjekty kandidujícími ve eurovolbách.
Podle vědců i podle loňské dohody zemí světa z klimatické konference OSN v Dubaji je toto desetiletí pro budoucnost klimatu na Zemi zásadní. Čím ráznější opatření svět přijme hlavně v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, tím budou podmínky k životu stabilnější a bezpečnější a tím méně škod vznikne. V Česku se to může v dlouhodobém horizontu projevit třeba v boji se suchem, na stavu lesů nebo v možnosti pěstovat tu ovoce.
Červnové volby do Evropského parlamentu jsou z tohoto pohledu zásadní. Evropští zákonodárci, kteří z něj vzejdou, ovlivní další směřování ochrany klimatu a krajiny či to, jak se Evropa na současné už nevyhnutelné oteplování dovede adaptovat.
Určí také styl, jakým bude EU vystupovat v klimatické diplomacii a jak silně bude tlačit na snižování emisí ve zbytku světa. Loni na klimatické konferenci COP28 to byla právě výprava EU, která svým tlakem na méně ambiciózní země a regiony výrazně přispěla k závěrům, které poprvé v historii volají po odchodu od fosilních paliv.
Dvanáct témat
Český rozhlas proto oslovil subjekty kandidující ve volbách do Evropského parlamentu a ptal se na to, jaké mají kandidáti názory. Vybrali jsme dvanáct témat, která vycházejí z principů Zelené dohody nebo jde o konkrétní navazující opatření. Záměrně jsme vynechali rozdělující a často bezobsažně používaný název Green Deal. Zajímaly nás reakce na jeho konkrétní obsah a jestli jsou skutečně tak černobílé, jak se může z veřejné debaty zdát.
Zkoumali jsme názory na snižování emisí skleníkových plynů, na ekologizaci zemědělství, opravitelnost výrobků nebo na často zmiňovaný konec výroby aut poháněných spalováním ropných výrobků za deset a půl roku. Kandidáti odpovídali ano/ne, ale mohli své odpovědi i vysvětlit. Subjekty jsou řazeny podle čísel vylosovaných Státní volební komisí. Ty, které v přehledu chybějí, své odpovědi neodevzdaly či odpovídat odmítly.
Pro udržitelný rybolov
Z osmi subjektů, které v relevantních předvolebních průzkumech Ipsosu a Stem/Marku za poslední tři měsíce překročily v průměru tříprocentní hranici, víc než polovina podporuje většinu z těch principů Green Dealu, na které jsme se ptali.
Ověřovna
Odpovědi uvádíme v původní podobě, jak je zaslali kandidáti jednotlivých subjektů. Vzhledem k tomu, že v některých se objevují fakticky nepřesná, někdy až dezinformační tvrzení, uvádíme některá základní fakta s odkazy na důvěryhodné zdroje:
Lidstvo svou činností (hlavně spalováním uhlí, ropy a plynu) způsobuje bezprecedentní nárůst skleníkových plynů v atmosféře a tím i oteplování planety, které civilizace ještě nezažila. Přirozené změny klimatu jsou tím posílené a zrychlené natolik, že to ohrožuje bezpečnost a prosperitu společnosti. Shoduje se na tom víc než 99 procent recenzovaného vědeckého výzkumu, který v tomto oboru trvá už dlouhá desetiletí a patří k největším vědeckým projektům lidstva. Ze srovnávací studie NASA také vyplývá, že většina klimatologických modelů z minulosti odhadla vývoje globálního oteplování Země velmi přesně.
Vědci uvádějí, že každá desetina stupně oteplení, které se svět dokáže vyhnout, se projeví a zmenší dopady a škody způsobené změnou klimatu. Evropa je přitom kontinentem, který se otepluje nejrychleji, Česko nevyjímaje. Většina zemí světa má své plány na dosažení tzv. klimatické neutrality a mnoho zemí své emise reálně snižuje. V bodě zlomu je zřejmě i největší současný světový emitent Čína. Dosud přijatá opatření a závazky Evropy ani světa zatím ale nestačí k udržení globální teploty pod kritickou hranicí oteplení. Důležitou roli přitom hraje podle vědců i rychlost snižování emisí.
Změnu klimatu totiž způsobuje jejich kumulace v atmosféře a k němu přispěly země Evropské unie celkem z 22 %, po USA druhým nejvyšším objemem. Česko stále patří k zemím s nejvyšší emisní stopou na počet obyvatel. Proměna hospodářství a společnosti spojená s ochranou klimatu je nákladná a přináší řadu problémů, nečinnost ale znamená (mimo jiné) mnohonásobně vyšší finanční náklady, ukazují různé studie i současná realita.
Všechny nebo skoro všechny s určitými výhradami podporují koalice Spolu, Starostové, Piráti a Sociální demokracie. Víc než polovinu jich podporuje koalice Stačilo. Minimálně se čtvrtinou zkoumaných součástí Green Dealu souhlasí i hnutí ANO, SPD s Trikolórou a Přísaha s Motoristy.
Přestože Česko nemá moře, tak pozitivní ohlas mezi českými politiky má unijní podpora udržitelného rybolovu. Strany a hnutí se také většinou shodnou na tom, že Evropská unie má nastavovat pravidla pro delší trvanlivost výrobků a právo na jejich opravu.
A třeba sněmovní strany s výjimkou ANO jsou i pro jednotné unijní podmínky, jak snížit množství hnojiv, pesticidů a také antibiotik ve vodě, půdě a potravinách. Investice do odolnosti afrického zemědělství coby prevence migrace mají podporu od všech sněmovních stran s výjimkou SPD.
Strany vládní koalice výrazněji rozděluje jen otázka na to, jestli odložit konec výroby aut poháněných spalováním ropy. Piráti jsou proti odkladu, Starostové a osobnosti pro Evropu zatím váhají, naopak koalice Spolu odložení podporuje. Podobně jako i opoziční hnutí ANO a SPD.
Opozice obecně odmítá více opatření spojených se Zelenou dohodou. Nelíbí se jí ani, aby Evropská unie nastavovala jednotná pravidla pro omezení plýtvání potravinami nebo aby zemědělské dotace farmáři dostávali především podle toho, jak dobře se starají o krajinu.
Proč teď?
V příštích letech začnou platit zásadní opatření, která vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu a která byla představena v roce 2019. Dohodu členské země přijaly coby dokument navazující na Pařížskou dohodu. V ní se země světa shodly, že chtějí zabránit nejhorším dopadům člověkem způsobené změny klimatu. Účelem Zelené dohody je, aby Evropská unie do roku 2050 nevypouštěla žádné nadměrné emise skleníkových plynů. Podobné cíle má naprostá většina zemí světa.
V Evropské unii během mandátu příštího europarlamentu vstoupí v platnost tzv. uhlíkové clo, které má srovnat emisní nároky na výrobce z EU a mimo ni. Začne také platit nový systém emisních povolenek, který má za cíl podpořit odklon od špinavých zdrojů v dopravě či v sektoru budov. Výnosy mají mimo jiné kompenzovat zvýšení cen zranitelným občanům, způsob přerozdělování mají v rukou národní vlády.
Budou se řešit i detaily dalších zákonů a nařízení vyplývajících se Zelené dohody i konkrétní problémy s převáděním klimatické politiky do praxe. To vše bude moci nový europarlament ovlivnit. V roce 2026 může například Evropská unie přehodnotit emisní cíle v automobilovém průmyslu. Tedy i konec výroby aut se spalovacími motory na fosilní paliva stanovený na rok 2035. Rozhodovat se bude také o nových pravidlech rozdělování obřího rozpočtu Společné zemědělské politiky od roku 2028. Včetně toho, jestli tyto dotace budou vyžadovat ekologičtější přístup zemědělců k půdě a krajině. Její přírodní rozmanitost je celosvětově v krizi.
Zelená dohoda pro Evropu a její budoucnost tedy patří k zásadním tématům blížících se eurovoleb. V Česku je to téma, které vyvolává obavy, jak vyplývá třeba z průzkumu České klima 2021. Zároveň ale o Zelené dohodě Češi velmi málo vědí, a když se jich zeptáte na dílčí opatření, s mnoha z nich spíše souhlasí, ukazují data Institutu 2050 a agentury STEM. Proto se Český rozhlas rozhodl pro experiment v souvislosti s eurovolbami.
Související témata: Evropské volby, Evropský parlament, kandidáti, anketa, Zelená dohoda pro Evropu, Green Deal, eurovolby 2024, eurovolby, spalovací motor, klima, klimatická dohoda, klimatická krize, klimatická změna, pařížská klimatická dohoda, Globální oteplování, uhlíková stopa, uhlíková daň, Speciál Green Deal
