Meteorolog Žák: Sněhu si letos příliš neužijeme. Po nadprůměrně teplém podzimu přijde i teplá zima
Česko prožívá rekordně teplý podzim. Podle unijní služby Copernicus byl uplynulý měsíc jen pro samotnou Evropu čtvrtým nejteplejším říjnem v historii měření. Teploty byly nad průměrem o více než 1,5 °C ve srovnání s obdobím před nástupem průmyslové revoluce. „Sezónní předpovědi pro oblast střední Evropy jsou sice velmi obtížné, přesto se dá očekávat, že letošní zima bude teplá,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.
Služba Copernicus srovnávala teploty s teplým třicetiletím 1991 až 2020. Naměřená odchylka byla o 0,85 °C vyšší, než je globální průměr.
„Pokud bychom ale teplotu srovnali s obdobím před plným nástupem fosilních paliv, tedy s druhou polovinou 19. století, kdy máme dostupná globální data, dostali bychom se k odchylce 1,6 nebo 1,7 °C,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.
V pařížských klimatických dohodách z roku 2015 byla přitom jako hranice maximálního oteplení stanovena odchylka 1,5 °C. „Tuto úroveň bychom v globálním průměru neměli ideálně vůbec překročit. Na druhé straně je nutné zdůraznit, že v pařížských dohodách se mluví o průměru za delší časové období, třeba za dekádu. Nyní se zatím bavíme o několika měsících, i když je velmi pravděpodobné, že letos tuto odchylku překročíme.“
El Niño i lidé
Tempo oteplování je podle Michala Žáka alarmující, i když by zatím šlo o jeden nejteplejší rok.
Letošek bude nejteplejším měřeným rokem, hlásí Copernicus po rekordním říjnu
Číst článek
„Pravděpodobnost, že se rok 2023 stane nejteplejším rokem v historii měření se ale už teď blíží k 99 %. Aby tomu tak nebylo, musel by přijít nějaký mimořádný impulz, například mohutný sopečný výbuch nebo pád meteoritu. Věřme ale, že to nenastane, dopady by samozřejmě byly negativní.“
Důvody, proč je nyní v Evropě tak teplo, jsou známé.
„V Tichém oceánu právě probíhá jev označovaný jako El Niño, tedy teplá fáze, kdy centrální a východní Pacifik je výrazně teplotně nadprůměrný oproti dlouhodobému průměru. To má samozřejmě vliv i na dění v atmosféře, a tedy i na to, že teplota na naší planetě je teplejší. Dominující je ale vliv člověka a antropogenní změny klimatu,“ upozorňuje meteorolog.
Bude i teplá zima?
Nebývale teplý podzim má samozřejmě své dopady. „Zásadní dopad souvisí s tím, kolik spadlo srážek. Nejviditelnější dopad je ale prodloužení vegetační sezony. Zbarvení listů nastalo později, v některých oblastech téměř o tři týdny, než je dlouhodobý průměr. V některých oblastech stále ještě zůstávají listy na stromech...“
Říjen byl další rekordně teplý měsíc. Tak vysoko se podzimní teploty nevyšplhaly od roku 1775
Číst článek
I když lidé vnímají většinou teplý podzim pozitivně, z pohledu přírody a vegetace to ale podle Žáka pozitivní není.
„Teplý podzim je například komplikací pro rybáře. Nadprůměrně teplé počasí se totiž projevuje teplejší vodou v rybnících, což potom ztěžuje výlovy. Ryby v teplejší vodě reagují jinak, než když je voda chladnější, jak by v této roční době už měla být.“
Podle Žáka se dá očekávat, že nadprůměrně teplá bude i letošní zima.
„Sezónní předpovědi pro oblast střední Evropy jsou sice velmi obtížné, přesto se dá očekávat, že letošní zima bude teplá. Máme za sebou nejteplejší září a říjen v historii měření, celé období od června bylo teplé, nadprůměrně teplá je i voda v Atlantiku. Fyzikálně tedy není reálné, aby letošní zima byla nějak extrémně krutá. Spíše bude vlhčí s menším množstvím sněhu,“ říká Žák.
