Webbův teleskop umožnil pohlédnout hluboko do dějin vesmíru jako nikdy předtím. Na projektu se podílel i astrofyzik Michal Zajaček, který byl hostem ve vysílání Radiožurnálu.
„Teleskop mně přijde jako možná revoluce v tom, co vlastně víme o světě, ve kterém existujeme. Možná tam bude něco, co vůbec nečekáme,“ říká o možných objevech teleskopu Günther Kletetschka.
Nová planeta obíhá kolem hvězdy AB Aurigae ve vzdálenosti asi 90 astronomických jednotek, tedy 90krát dál než Země kolem Slunce. A asi třikrát dál než nejvzdálenější planeta naší soustavy Neptun.
Planeta je zhruba osmkrát masivnější než Země. K2-18b obíhá kolem malého červeného trpaslíka. Je součástí souhvězdí lva a od Země je vzdálená 110 světelných let.
Teleskop objevil kvazar, tedy velmi silné zářící jádro galaxie, které vydává mnoho energie díky plynu. Ten je postupně vtahován do obrovské černé díry uprostřed galaxie.
Objekt, který by mohl být prvním objeveným exoměsícem, už tým amerického astronoma Davida Kippinga zkoumá od loňského léta. S tvrzením, že našli první exoměsíc, jsou ale ještě opatrní.
Američtí vědci ohlásili objev dosud nejvzdálenější hvězdy, kterou je modrý veleobr, jehož světlo k Zemi letělo podle vědců z NASA 9,3 miliardy let. Hvězda dostala jméno Icarus.
Pod ledem na šestém Jupiterově měsíci Europa je zřejmě voda. Vědci z NASA zachytili díky Hubbleovu vesmírnému teleskopu možné vodní gejzíry. V pondělí o tom informoval Národní úřad pro letectví a vesmír.
Před 25 lety byl do vesmíru vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled. Největší dalekohled na oběžné dráze Země umožňuje pořizovat snímky vesmírných těles vzdálených i miliardy světelných let.
Hubbleův teleskop se ponořil tak hluboko do historie vesmíru, jako ještě nikdy předtím. V temné hloubce více než 13 miliard let vědci objevili 7 dosud neznámých galaxií. Jedna z nich je prý jen o 380 milionů let mladší než celý vesmír.
Američtí astronomové zachytili světlo ze zřejmě dosud nejvzdálenější galaxie, která je od nás vzdálená třináct miliard dvě stě milionů světelných let. Vznikla v době, kdy byl vesmír, na kosmické poměry, ještě mladý. Bylo mu teprve nějakých 500 milionů let.
Už 20 let nám létá nad hlavou nejdražší vesmírný přístroj všech dob, Hubbleův vesmírný teleskop. Posádka amerického raketoplánu Discovery jej umístila na oběžnou dráhu 24. dubna 1990.