Balík rovněž obsahuje pozastavení vysílacích licencí v EU pro osm ruských médií. Na sankční seznam bude přidáno 48 jednotlivců a 35 subjektů. Sankce se zaměřují i na lodě z ruské stínové flotily.
Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka.
Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Očekává se, že k formálnímu potvrzení sankcí dojde v pondělí.
„Ukrajinci v nějaké fázi jednání ke stolu budou muset zasednout. Stejně tak je velmi sporné až nepřípustné, aby byla vynechávána Evropská unie,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál diplomat Jiří Šedivý.
Česko požádalo Ukrajinu o právní pomoc při vyšetřování možného daňového úniku ve výši stovek milionů korun ze strany firem bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
„Pro Kyjev je důležité, aby v zemi byly evropské a americké investice, protože hájit své investice je jiné než bránit zemi, k níž nemají žádné závazky,“ říká ukrajinistka pro Český rozhlas Plus.
„Už dal jasně najevo, že chce změnit jisté věci, například co se týká migrační politiky. A myslím, že to bude dost kontroverzní," říká novinář z Süddeutsche Zeitung.
„Je to strategický materiál a jsem si stoprocentně jistý, že k jeho omezení nedojde. Za Česko to budeme blokovat, ale to ani nebylo navrženo," podotýká.
„Pokud Evropa bude jednotná, je naše pozice vůči Americe skutečně velmi silná. To zaznívá naprosto správně a jednoznačně to vyjadřuje i Svaz průmyslu a obchodu,“ shoduje se Rafaj s diplomatem Bärtlem.
Šéfka unijní diplomacie Kallasová tvrdí, že je důležité, co USA dělají pro Ukrajinu, a nikoli pouhá slova. Reagovala tak na dotaz ohledně Trumpova prohlášení, že by Ukrajina jednou mohla být ruská.
Ursula von der Leyenová oznámila investice do umělé inteligence na summitu v Paříži. „Bude to největší světové partnerství veřejného a soukromé sektoru pro rozvoj důvěryhodné AI,“ dodala.
Pavel se domnívá, že by Evropa měla do využití umělé inteligence investovat víc. AI má ale i svá rizika, některé autoritářské režimy například využívají AI pro manipulaci svých občanů, varoval.
„Nařízení EU o digitálních službách upravuje odpovědnost za obsah nahrávaný uživateli na internet,“ říká pro Radiožurnál novinář David Slížek. V Česku ale zákon stále chybí.
„V Evropě chybí charismatičtí lídři. Pokud někde jsou, tak jen na úrovni jednotlivých států. V čele Evropy máme momentálně spíše úřednické typy lidí,“ míní spisovatel Pavel Kosatík.
„Dovoz LNG z USA je na stole. Jeho posilováním by si ale EU znovu vytvářela závislost na jednom zdroji, což může být riziko,“ říká klimatický expert Štěpán Vizi.
Budíček pro Evropu. Francie příští týden pořádá summit pro umělou inteligenci. Do Paříže přijedou zástupci 80 zemí i šéfové technologických gigantů. Má summit potenciál urychlit vývoj AI v Evropě?
„Je to paradox, protože Trump byl zvolen také hlasy mnoha amerických muslimů,” říká pro Český rozhlas Plus publicista Michael Durčák o Trumpových plánech s Gazou.
Evropská komise je aktuálně na začátku konzultací s výrobci a dalšími zúčastněnými stranami. Všichni se chtějí vyhnout hlavně špatným důsledkům pro uživatele.
Už za tři týdny, 26. února, má Evropská komise představit Dohodu o čistém průmyslu, která bude obsahovat konkrétní plány na pomoc průmyslovým podnikům.
„Evropský byznys se na případná americká cla připravuje s velkými obavami,“ říká pro Český rozhlas Plus Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
V několika slovenských městech se po týdnu opět konaly protesty, kterých se zúčastnily tisíce lidí. Reagují na slova Tibora Gašpara, který v lednu uvažoval o možném odchodu Slovenska z EU
Britové podle průzkumů nyní podporují užší vazby s EU, popsala serveru iROZHLAS.cz Zuzana Kasáková z Katedry mezinárodních studií FSV UK a think-tanku EUROPEUM, Institutu pro evropskou politiku.
EU chystá nový plán jednotného evropského trhu nazvaný Kompas konkurenceschopnosti. Podle Navrátila by Česko mohlo využít poptávky spojené s Green Dealem.
Podle Frontex se vloni snížila nelegální migrace do Evropské unie ve srovnání s předešlým rokem o 38 procent. „Proměňovala situace v zemích, přes které migranti tranzitují,“ vysvětluje Magda Faltová.