Sanace hřbitova v 50. letech minulého století neproběhla důkladně, a tak místo nyní zkoumají archeologové. Na místě jsou uloženy ostatky významných libereckých rodů a osobností.
„Dánská síla a spása.“ To byla podle nápisů na runových kamenech vikingská královna Thyra. Výzkum teď ukázal, že tato současnice našeho svatého Václava byla mnohem mocnější, než se zdálo.
V místech, kde má dojit ke stavbě části dálnice D35 našli několik hrobů, které dokazují, že oblast před zhruba 4,5 tisíci lety využívali tehdejší pravěcí lidé.
„Tabulka byla více než 3200 let zavalena hromadami kamení, proto je značně deformovaná a při procházení snímků z tomografu bylo vidět možné znaky uvnitř jen částečně.“ vysvětluje Daniel Vavřík.
Jeden z archeologů novinářům ukázal ostatky sedících starověkých lidí zabalených do bavlněné látky, kteří byli svázaní provazy z lián. Mezi nimi byli podle všeho dva dospělí a šest dětí.
Objevené zlato podle odborníka pochází z doby kolem roku 500 našeho letopočtu. „V Norsku nebyl podobný poklad objeven od 19. století a je neobvyklý i v kontextu celé Skandinávie,“ říká.
V Hornickém muzeu bude Petřkovická venuše do neděle, vedení muzea předpokládá veliký zájem. Před jedenácti lety si ji na Výstaviště Černá louka totiž přišly prohlédnout čtyři tisíce lidí.
„Jedná se o hroby kultury lineární, jsou to čtyři pohřby na sídlišti, staré asi 7000 let, to znamená 5000 let před naším letopočtem,“ říká archeoložka Slováckého muzea Dana Menoušková.
„Mám lopatku, sekeru, motyčku. Procházel jsem celý terén a zjistil jsem místa chalup. Kopnete a objeví se mazanice a střepy,“ popisuje Mojmír Režný, jak našel zaniklé sídliště. Tvořilo ho asi 15 domů.
Mimořádný nález, tak italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano charakterizoval objev částí mramorových desek s vyrytým textem. Archeologové je našli v Ostii, starověkém římském přístavním městě.
Vědci přišli podle genetiky na to, že prehistorický „ledový muž“ Ötzi byl plešatý a měl tmavou pleť. Rodová linie muže, který byl nalezen v Tyrolských Alpách, nejspíše pocházela z Malé Asie.
„Nemáme důvod se domnívat, že by to byl hrob kohokoliv jiného než právě Jakuba Krčína. Zásadní zjištění průzkumu bude, že Krčín byl opravdu původně pohřben v Obděnicích,“ věří archeolog Jiří Šindelář.
Archeologové sice doufali v nález bohatého pravěkého pohřebiště, nově vytyčený dobývací prostor ale skrýval jen dva pravěké hroby – konkrétně šlo o příslušníky kultury se šňůrovou keramikou.
Nová studie naznačuje, že někteří placentálové žili už v době před 66 miliony lety a krátce před osudným nárazem asteroidu. Konkrétně šlo o primáty, ale i králíky, zajíce a taky psy a kočky.
Konkrétně archeologové objevili razidlo opatřené trnem, olověnou kovadlina a formu k odlévání stříbrných prutů. S tímto objevem by mohli vyhrát památkářskou cenu Patrimonium pro futuro.
Jak se lidé dostali do Arábie a jak tam žili? K výzkumu nejstarších migrací lidského druhu slouží vědcům mnohem více než nalezené nástroje smetí z doby kamenné.
Na fresce je vidět stříbrný tác, na němž leží placka podobná pizze, která je doplněna ovocem, jako jsou například granátová jablka nebo datle. Na tácu rovněž stojí pohár naplněný červeným vínem.
V hromadném hrobě na pozemku sirotčince a domova pro svobodné matky, který vedl řád sester z Bon Secours, skončilo mezi lety 1925 a 1961 nejméně 796 dětí.
U Horáckého zimního stadionu býval od 16. do 19. století jihlavský centrální hřbitov. Archeologové tam dělají výzkum v souvislosti s připravovanou stavbou nové multifunkční haly.
Když Tomáš Pancíř se svým týmem odkryl neoznačené hroby dvanácti lidí z konce druhé světové války, přispěl tím k poznání, co se v pohraniční oblasti u Nové Bystřice v té době dělo.
Červenofigurový styl starověké řecké keramiky je charakteristický malbou červenou minerální barvou na černém podkladě. Vznikl zřejmě v Aténách koncem 6. století před naším letopočtem.
Loď je vydlabaná z kmene dubu, podobná plavidlům, které mořeplavci používali před osmi tisíci lety. V polovině června na Egejské moře vypluje jedno jedenáctimetrové plavidlo pro dvacet lidí.
Žena, jejíž stopy na artefaktu zůstaly, v jeskyni žila někde mezi 25 a 19 tisíci lety. Článek o ní vyšel v odborném časopise Science Advances. „Splnil se mi sen,“ komentuje antropolog Sládek.
Celkem vědci odkryli na 300 archeologických objektů. Nejcennější jsou nálezy ze samostatných hrobů. Byly tam například jantarové šperky, které dokládají, že tudy kdysi vedla jantarová stezka.
Archeologové objevili rituální kamenné monumenty, takzvané trility, které jsou i více než 2000 let staré. Zkoumali také kamenné nástroje a skály pokryté více než 500 obrázky.
Muž objevil poklad v roce 2020, bylo to přes 7 tisíc mincí, za které by se v 17. století dalo pořídit třeba 25 tažných koní. Jde o největší známý poklad mincí z té doby na historickém území Moravy.