Tým archeologů s českým vedením našel v Ománu stavby i nástroje staré tisíce let. Jsou pro ně záhadou

Záhadné rituální monumenty, pěstní klíny, hrobka nebo skalní rytiny. Nejen tyto unikátní nálezy objevila v Ománu mezinárodní expedice pod vedením českých archeologů. Objevy jim mimo jiné pomohou rekonstruovat klima i historii největší souvislé písečné pouště světa.

Maskat Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Omán

Archeologové objevili v Ománu záhadné rituální kameny | Foto: Václav Bacovský

Řada stojících kamenů, které tvoří jakousi pyramidu. Archeologové takovému monumentu říkají trilit. Jde o jednu z největších záhad arabské archeologie.

„Kameny jsou vysoké 50 až 80 centimetrů a stojí na jakémsi podstavci. V jejich blízkosti jsou umístěny čtvercové balvany. Vedle nich je také řada velkých ohnišť,“ vysvětluje Roman Garba z Archeologického ústavu Akademie věd.

Archeologové v Egyptě našli 2000 mumifikovaných hlav beranů, patrně šlo o oběti pro faraona

Číst článek

Stále není úplně jasné, kdo je postavil a k jakým rituálům sloužily. Více než 2000 let stará rituální místa, na která se expedice zaměřila, se nachází ve středním Ománu. Pomocí satelitních snímků však Roman Garba prohledal mnohem větší území, kde se nacházejí drobné stavby.

„Nacházejí se ve východním Jemenu a podél celého pobřeží Ománu. Celkově se jedná o pásmo dlouhé 1800 kilometrů, kde se vyskytuje tento druh jakéhosi miniaturního Stonehenge,“ připodobňuje Roman Garba. 

Odpovědi v nástrojích

Archeologové na jihu země, obklopeném písečnými dunami, zkoumali také kamenné nástroje. Jejich výzkum by měl pomoci odhalit, jak migrovali první lidé z Afriky

„To jsou kamenné nástroje, které mohou být 300 000 až 1,5 milionu let staré. Například pěstní klíny. Jsou to důkazy první migrace předchůdců moderního člověka z Afriky do světa.“

V Turecku našli hřebíky rozmístěné kolem hrobky. Měly magické účely, myslí si archeologové

Číst článek

Ve středním Ománu v lokalitě Nafun odkrývají archeologové unikátní neolitickou hrobku z období 5000 až 4600 let př. n. l., která ukrývala kosterní pozůstatky desítek lidí.

V její blízkosti také objevili skály s rytinami, které by mohly být staré až 7000 let.

„Skály jsou pokryty více než 500 obrázky. Jsou na nich velbloudi, koně, osli a jezdci na velbloudech. Letos se nám podařilo objevit také vyobrazení želv. Kromě obrázků je tam také přes 200 nápisů v jihoarabském písmu, které ještě není rozluštěno."

Archeologové se chystají zpět

Na vykopávkách v Ománu se pod vedením Archeologického ústavu Akademie věd ČR podílelo celkem 21 archeologů a geologů z deseti zemí. Další výzkumy na místě plánuje výzkumný projekt na jaře příštího roku.

První evropská dražba kostry pravěkého masožravce. Tyranosaurus rex se prodal za 131 milionů korun

Číst článek

Objevy z Ománu také dokazují, že si lidé i před tisícovkami let rádi hráli. Loni polský tým archeologů v severním Ománu objevil herní desku starou 4000 let. Tvoří ji plochý, asi 30 centimetrů dlouhý kámen s rýhami s pravidelnými důlky.

První archeologické výzkumy v Ománu začaly v 70. letech. Výzkumy z poslední doby ukázaly, že v oblasti dnešní pouště byly mokřiny, žila tam zvěř i lidé.

Adéla Kalibová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme