Inspiraci našel tým u jedné ze svých členek, která pracuje v Alzheimer centru. Ta je upozornila na skutečnost, že příprava léků zabere několik hodin denně, ve větších centrech to může být až 6 hodin.
Výzkumná skupina v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd teď představila novou látku, která cíleně působí proti oběma nemocem. Potvrzují to testy na speciálně upravených myších.
Už dlouho se vědělo, že je gen ApoE4 spojený se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby. Tým vědců ale odhalil, že u lidí nesoucích dvě kopie toho genu, je to přímo základní příčina onemocnění.
Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Ještě před sto lety se lidé průměrně nedožívali ani padesátky. Pak se začal věk prodlužovat a tento trend dál posiluje. Demografové předpovídají, že v roce 2100 bude běžné žít 90 let i déle.
Paní Marcelu a pana Jiřího z Ostravy rozdělila nemoc a bylo stále složitější, aby se pravidelně navštěvovali. Ježíškova vnučka jim to umožnila, když pana Jiřího začala za ženou vozit svým autem.
Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Změna času má ale vliv na lidské tělo. „Souvisí to s cirkadiálními rytmy,“ říká psycholog.
„V našem případě tomu říkáme audiohra nebo interaktivní rozhlasový příběh. Posloucháte rozhlasovou hru a svými interakcemi ovlivňujete, jak se příběh bude dál odehrávat,“ vysvětlit herní designér.
Ve čtvrtek jsme si připomněli Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Nemoc s sebou přináší náročné situace, ale i pacienti s demencí chtějí žít co nejdéle co nejnormálněji.
Loni se u VZP, jejímiž klienty je 60 procent populace, léčilo přes 50 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou a náklady překročily 1,74 miliardy korun.
Prvních pět klientů se do nové budovy v Borohrádku nastěhuje se začátkem listopadu, postupně budou přibývat další. Ve třech pavilonech najde nový domov 24 seniorů, zejména s Alzheimerovou chorobou.
Tancuj, Matyldo je známou písní od Toma Waitse. A právě název této skladby dal jméno i připravovanému českému filmu. V něm se potkávají úplně poprvé před kamerou Karel Roden a Regina Rázlová.
Lék v mozku tvoří nové molekuly. Ty poté selektivně cílí na protein zvaný muskarinový acetylcholinový receptor, známý taky jako receptor M1. Tento receptor je důležitý pro paměť a poznávání.
„Tohohle nezvaného hosta už zažil klepat na dveře nejeden z nás. A neotevřít mu bohužel nelze,“ začíná své vyprávění autorka, která se rozhodla v knize neuvádět své jméno.
„Komu dochází slova, tak jim ještě dlouho přetrvává paměť na písně. Klienti, kteří nemohu pořádně mluvit, tak zpívají i se slovy,“ řekla Radiožurnálu ředitelka Centra Seňorina Jarka Švarcbachová.
Jsou v ní části mozkové tkáně pacientů zemřelých třeba na Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Podle vědců může zkoumání takových vzorků pomoci najít účinný lék na zatím nevyléčitelné choroby.
FDA ve svém pondělním rozhodnutí uvedla, že lék neprokázal svou účinnost zcela bez pochyb a že mu udělila povolení k nasazení u pacientů za předpokladu, že firma Biogen provede další testování.
Ústí nad Labem bude díky vysokorychlostnímu 5G internetu testovat autonomní vozy v běžném provozu. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Bývalý profesionální fotbalisté měli až třikrát a půl větší šanci, že je postihne demence nebo další neurologické onemocnění. Poukazuje na to nový výzkum univerzity v Glasgow.
Muž u sebe nemá doklady, telefon, peníze ani léky a špatně se orientuje v prostoru i čase. Není vyloučeno, že se může pokoušet hledat různými způsoby cestu zpět do Pardubic, kde žije.
„Kontrolovat pohyb rychle letícího předmětu hlavou je zcela nesprávné. Podobný styl hry je třeba ve fotbale zakázat. Je to skutečně nebezpečné,“ varuje Omalu.
Nové středisko má být v podstatě vesnice, která bude zabírat plochu zhruba pěti hektarů. Jeho cílem je poskytnout pacientům jiné podmínky léčby než v nemocnicích či v jiných specializovaných centrech.