Podle projekce Českého statistického úřadu, kterou vydává každých pět let, bude mít muž při narození naději, že se dožije 89,4 roku a žena dokonce 92,6 roku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Martin Fendrych: Na lidi běžně žijící 90 až 100 let nejsme připraveni

Znamená to, že průměrnému Čechovi bude na konci století přes 50 let a před sebou bude mít dalších 40 let života. Demografové zároveň odhadují, že budeme vymírat. Nepomůže nám ani stálý příliv uprchlíků. Počet zemřelých bude vyšší než počet narozených dětí. Jsme na takový trend, na takový vývoj připraveni? Počítáme s ním?

Existuje jedna oblast, kde se s touto změnou počítá, to jsou důchody. Denně slyšíme, jak populace stárne, že se musí zvyšovat hranice odchodu do důchodu a že by bylo krásné, kdyby se rodilo víc dětí, aby později na lidi v důchodu vydělávaly.

Omlazovací technologie

K tomu jedna poznámka: pokud začneme vymírat, budou se muset najít nové zdroje na důchodové pojištění. Jednak si lidé budou muset sami víc platit a jednak stát bude muset najít jiné zdroje. Třeba tam, kde roboti nahrazují lidi, je bude chápat jako „pracovníky“, kteří přispívají na důchody.

Nejde zdaleka jen o penze. Jde o kvalitu života starých lidí, o to, aby měl jejich život i po osmdesátce, po devadesátce smysl. Jedna věc je, že lékařská věda věk prodlužuje, dokonce i když žijeme nezdravě, i když máme málo pohybu. Druhá věc je, jak ten život velmi staří lidé vnímají. Obecně platí, že zdrcující většina nechce umřít, ale bude to platit dál?

Někteří sází na omlazovací technologie. OK, dejme tomu, že bude možné omladit tělo, ale nebude v něm sedět unavená, opotřebovaná mysl, unavená duše? Kolik podnětů bude schopen vnímat člověk mezi 90 a 100 lety? Kolik radosti mu zbude? Kolik zájmu o svět? Nebude chtít zemřít?

Roste počet lidí s Alzheimerovou chorobou, s různými typy demence. Často jsou zavíráni do center, kde žijí jako ve vězení. Moje žena s takovými lidmi pracuje. Nedávno navštívila alzheimerovské centrum v Amsterdamu, kde lidem dopřávají velikou volnost.

Alzheimera tam chápou víc sociálně než medicínsky. Ženy i muži mohou chodit ven, když se ztratí, zařízení je přiveze zpátky, pracuje v něm mnoho mladých lidí včetně dobrovolníků. I u nás se péče o lidi s demencí bude muset měnit, víc je vnímat.

Mimochodem, už dnes chce stát nemocnice částečně přetvářet na sociální ústavy. Ty by nově musely pacientům, kteří se třeba po operaci kyčle neobejdou bez pomoci další osoby, povinně nabízet sociální lůžka. Je to cesta? Asi je, ale zřejmě opačná než ta v Nizozemí.

Zdá se mi, že na stárnutí populace, na lidi běžně žijící 90 až 100 let, nejsme vůbec připraveni. Přitom budou důchodci, staří lidé, už zanedlouho představovat velmi silnou a velmi vlivnou sociální skupinu. Doufejme, že ne rozhněvanou.

Autor je komentátor Aktuálně.cz

Martin Fendrych Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít