„Ano, toto už je potvrzené a už v klinických zkouškách jsou některé léky na diabetes zkoumané, jestli by nepomohly i proti Alzheimerově chorobě,“ říká Lenka Maletínská.

Její výzkumná skupina v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd teď představila novou látku, která cíleně působí proti oběma nemocem. Potvrzují to testy na speciálně upravených myších.

„Ta vlevo má tuku normální množství, čili slouží jako kontrolní myš. A tady máme myš nejenom obézní, ale i takovou krátkou ve vzrůstu, protože má méně růstového hormonu. Je to vlastně taková kulička, která obsahuje velké množství tuku,“ říká Maletínská. Příprava takto obézních myší trvá zhruba půl roku.

„Na základě našeho předchozího testování jsme vybrali naši nejúčinnější látku, kterou jsme dlouhodobě po dobu tří týdnů nebo i déle, aplikovali injekčně tomuto myšímu modelu,“ přibližuje experimentální část biochemik Vilém Charvát.

Snížení příjmu potravy a úbytek hmotnosti je viditelný na první pohled, zatímco pozitivní dopad na myší mozek odhalí až pitva zvířat.

„Odečítal jsem to mikroskopicky, pomocí imunohistochemických metod, kdy používáme protilátky, které cílí na dané struktury, které chceme vizualizovat. Hipocampus, oblast mozku, která je zodpovědná za formování paměti a učení, je právě při Alzheimerově chorobě jedna z prvních oblastí, kde se rozvíjí patologie. A viděli jsme, že po té injekční aplikaci naší látky došlo u těchto myší ke zvýšené tvorbě nových neuronů, proto by tato látka mohla léčit poškození mozku, neboť tkáň se zregeneruje.“

Jedna látka, dvojí účinnost

Obezita a neurodegenerativní onemocnění jsou z pohledu laika dvě naprosto odlišné věci, jak je tedy možné, že je dokáže léčit jedna a ta samá látka?

„Je to tím, že obézní lidé často trpí cukrovkou druhého typu a ta se projevuje tak, že máme dostatek inzulinu, který však nefunguje správně. A v klinických studiích se zjistilo, že inzulin není důležitý jenom pro regulaci glukózy v krvi, ale je velmi důležitý i pro paměť. Čili když nemůže správně působit, tak dochází k různým změnám, které vyvolávají patologii proteinu Tau, který způsobuje neurodegeneraci,“ vysvětluje Andrea Pačesová z UOCHB.

Základem nové léčivé látky je přírodní neuropeptid CART, který máme všichni v těle. Přidáním mastných kyselin jej ale vědci vylepšili a díky injekčnímu podání je stabilnější a účinnější.

Problém je ale v tom, že ačkoli tento neuropeptit je znám přes 30 let, není úplně jasný mechanismus jeho účinku.

„Aby vůbec naše peptidy fungovaly, tak se musí navázat na receptor, kde dál spustí určitou dráhu v buňce. My sice vidíme, že myši krásně hubnou, ale nevíme, jak přesně látka funguje. Dokud tohle není známo, tak je neperspektivní pro jakoukoli léčbu lidí, protože by mohlo dojít ke spoustě nepředvídaných účinků látky a my si musíme být jisti, jak funguje a na co se váže.“

To je teď další cíl výzkumu, na jehož konci by mohl být obojetný lék na obezitu i pro mozek. Podle Lenky Maletínské z Ústavu organické chemie a biochemie se ale už teď stávající antiobezitní léky začínají testovat na lidech s Alzheimerovou chorobou.

„Studie musí být dlouhodobá, protože mluvíme o jevu, který bude potřeba léčit léta. Už jsou tady ale i nějaké první výsledky, známky toho, že by mohly být léky účinné. To by z mého pohledu byla ohromná věc jak pro všechny budoucí pacienty, tak i ty současné. Jde hlavně o to, jak moc je mozek poškozený, ale tam, kde se brzo podchytí choroba, by tato injekční forma původně určená na obezitu mohla léčit i Alzheimerovu chorobu.“

Výhodou je, že tyto preparáty není potřeba testovat na vedlejší účinky, protože už jsou schválené pro jinou nemoc.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít