Z bahna do Londýna. To je cesta atleta Petra Svobody
Stovky uběhnutých kilometrů, tuny kilogramů zvednutých v posilovně, hodiny strávené pilováním techniky. Tak nějak si člověk představuje atletickou přípravu na olympijské hry. Překážkář Petr Svoboda už s ní rok před londýnskými Hrami začal, ale zmíněné prvky byste v ní hledali marně. Kvůli zranění paty letošní sezónu zabalil a místo na mistrovství světa do Koreje odjel do třeboňských lázní. Právě tam, v léčivém bahně, začala jeho cesta do Londýna.
"Kdo jde na jedenáctou hodinu na bazén," ptá se sestřička, která nahlédla do čekárny. Na řadě je Petr Svoboda, který svou disciplínu nezapře ani v lázeňském prostředí. Ke dveřím, za kterými ho čeká slatinná koupel, sprintuje na poslední chvíli. Následně odhazuje oblečení, mizí v neprůhledné hnědočerné hmotě a vychutnává účinky léčivého bahna.
"Nejlepší je slatina a bahno kvůli kloubům. Svaly potřebují rozbřednout, protože jinak jsou pořád natonované. Tohle z nás udělá pytlík s vodou. Je to fakt dobré hlavně pro ty achillovky a svaly. Přiznám se, že nevím odborně, co na co je, jen si užívám ten relax, že přijdu, lehnu a ahoj," usmívá se sympatický atlet.
Lazebnice Pavla Hlaváčková vysvětluje, kamže si to vlastně halový mistr Evropy lehá: "Je to klasická rašelina rozemletá, rozdrcená, zředěná vodou a zahřátá na 39 stupňů."
Po čtvrt hodině honem smýt rašelinu rychlou sprchou a potom na dalších 15 minut šup zabalit tělo do hřejivé deky, aby se působení kúry znásobilo. Stejně jako při koupeli je z Petra Svobody vidět jenom hlava.
"Cítím úplně zespodu, že mám zpocenou hlavu. Je to příjemné, úplně cítím, jak se roztékám. Jako tabulková čokoláda někde na slunku. Jak kdyby si ty svaly lehly na lehátko a vůbec nebyly na kostech. Takhle mi to přijde a je to fakt příjemné,"lebedí si sprinter a spokojeně se proklimbá až ke konci procedury.
"Na shledanou! Kartičku máte u mě na stolku," loučí se sestřička s Petrem Svobodou a ten kontruje: "Děkuju, mějte se, nashle!"
Závidět by měli spíše atleti z MS
Vydáváme se do labyrintu lázeňských chodeb, Petr Svoboda pátrá po místnosti, kde se mu má dostat masáže zad a šíje, a s trochou nadsázky se dá říct, že by vůbec neměnil s atlety, kteří odjeli na světový šampionát do Tegu.
"Mají nám tady teda co závidět. Oni nám, ne my jim. Zrovna jsme si včera u ryb říkali, jak je nám tady krásně, že jsme nikam nejeli. Jsme tady čtyři kluci, máme penzion, restauraci a asi deset metrů od toho je soukromý rybník, který k tomu patří. Během oběda máme nahozené pruty, je to takové rybářské soustředění. Jsme pěkně odříznutí, vůbec neřešíme čas, neřešíme dny, nic nás netrápí. Je to tu úplně super," pochvaluje si český rekordman na trati 110 metrů překážek.
Je čas oběda, a tak míříme s Petrem Svobodou do místnosti, která dost připomíná školní jídelnu.
"Já tohle mám víceméně rád, mně vždycky ve škole strašně chutnalo. A ještě když jsou švédské stoly a člověk si může vzít, co chce, na těch mítinkách - já to miluju. Vždycky se těším, že se tam pořádně najím," říká skoro dvoumetrový obr. Nechce se věřit, že se dané porce může najíst. Na talíři má tři plátečky masa a trochu bramborové kaše…
"Já jak teďka netrénuju, tak mám strašně malý výdej a jím úplně jinak. Já sním tohleto a ani bych nemusel večeřet, fakt se přemáhám, abych jedl. Normálně, co sežeru... Jsou dny, kdy jsem fakt jak utržený ze řetězu. Jsem teda hodně na sladké mimochodem," přiznává Petr Svoboda.
Poslední procedurou dne, pokud nepočítáme odpolední rybaření, je podvodní masáž.
"Člověk chodí na procedury jen kvůli tomu, že ho bolí záda z ryb," směje se Svoboda.
"Jde to ještě trochu víc," povzbuzuje ho masérka do lehce krkolomné polohy.
"Teď už jsem ale jak při porodu," namítá lázeňský host.
Jedna hodina a je odpracováno. "A teď další relax u ryb," těší se na následující program úřadující halový mistr Evropy.
Hlavně nejít se zraněním do nové sezóny
Všechno tohle relaxování a lenošení ale pochopitelně není samoúčelné, naopak Petr Svoboda jím jde naproti úspěchu v olympijském běhu na 110 metrů překážek.
"To byl hlavní cíl. Olympiáda je olympiáda. Táhnout si zranění do nové sezóny, to je špatný začátek. Lepší je začít ji tak, že je všechno OK. Člověk je klidný, nic neřeší," říká Petr Svoboda.
Dá se říct, že příprava na olympiádu začíná v bahně. "Je to tak. Z bahna do Londýna. Tak to vypadá se vším všudy," usmívá se česká olympijská naděje Petr Svoboda.
