Volby v Německu mají být 23. února. Na termínu se dohodli zástupci SPD a CDU/CSU
Předčasné volby do německého Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února. Na termínu se v úterý dohodli zástupci parlamentních frakcí vládní sociální demokracie (SPD) a opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Uvedla to agentura DPA. Oficiálně musí volební termín schválit prezident Frank-Walter Steinmeier. Kancléř Olaf Scholz po rozpadu tříčlenné vládní koalice minulý týden usiloval o vypsání voleb na konec března, opozice žádala lednový termín.
V Německu se minulou středu kvůli sporům o další směřování, především v hospodářské a finanční politice, rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), která zemi vedla od prosince 2021. FDP opustila kabinet, a Německo tak má nyní menšinovou vládu. Scholz původně chtěl požádat o důvěru v parlamentu v polovině ledna, a to s vědomím, že ji nedostane. Volby by pak vycházely s dodržením potřebných lhůt na konec března.
Předčasné volby mohou být až na jaře, protože není papír, tvrdí německá úřednice. Opozice ji kritizuje
Číst článek
Předák opozice Friedrich Merz ale žádal dřívější termín voleb a také z průzkumů veřejného mínění vyplývalo, že by si většina Němců přála dřívější volby než na konci března. Před příliš brzkým termínem ale varovala předsedkyně státní volební komise Ruth Brandová, podle ní by mohl být spojený se značnými logistickými problémy – včetně nedostatku papíru na tisk volebních lístků či problémů se sháněním volebním komisařů a místností.
Scholz v nedělním diskusním pořadu televize ARD řekl, že se případně podvolí dohodě frakcí své sociální demokracie a CDU/CSU. Podle zdrojů DPA našly parlamentní skupiny kompromis, kterým je 23. únor. S ním souhlasila i druhá vládní strana – Zelení. Scholz o důvěru v parlamentu požádá pravděpodobně 16. prosince.
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může, ale nemusí to spojit s konkrétním návrhem zákona. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují do 60 dnů předčasné volby.
V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm pětkrát. Ve dvou případech – v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera - nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci vyjádřili šéfovi vlády důvěru.
Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982 a Gerhard Schröder v roce 2005 využili – podobně jako nyní Scholz – ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali volby. Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři v Základním zákonu, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb.
