V Lucembursku už zraje první sklizeň ze zdejších vinic. O tom, že se v této zemi, proslulé spíše ocelářským průmyslem a bankovnictvím, vyrábí také výborné víno, se málo ví.

16:05 28. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák se vydal do města Remich, které leží na hranici s Německem, v údolí řeky Mosely, díky které oblast získává specifické mikroklima – je tu o jeden až dva stupně tepleji než jinde v Lucembursku. Půda, která je bohatá na minerály, je vhodná pro bílé víno.

„Zdejší víno má takový zvláštní charakter, není tak sladké, ale má příchuť hroznů,“ říká Pavel Novák.

Sklizeň včera skončila, jako poslední se z vinic sbíraly Ryzlink a Elbing, což je zdejší odrůda a už dva měsíce jsou pod střechou Müller thurgau, Tramín, Chardonnay, Auxerrois, Rulandské bílé i šedé. V ocelových tancích se už odehrává fermentace.

Vína tu vyrábějí většinou malí vinaři, s vinicemi kolem 6 až 8 hektarů. Prodávají ho v okolí, v Německu, do České republiky se spíše nedostane, takže kdo chce víno ochutnat, měl by si do Remichu udělat výlet.

Víno se tu vyrábí v malých produkcích, vinaři si ho stačí prodat sami. Potíže s hospodářskou recesí ani s dluhy v eurozóně je nezasáhly, jen se lidé z restaurací přesouvají domů, o to více kupují lahve v obchodech.

Zatímco v Česku máme burčák, v Lucembursku je to ‚junge wein‘ – lehce kalný džus, který vinaři doporučují pít na místě a nepřevážet ho příliš daleko, protože v lahvích stále pracuje. Nedoporučují ho pít příliš, protože může způsobit nepříjemné zažívací problémy.

Pavel Novák, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít