Ukrajinci mohou Zelenského milovat, nebo nenávidět. Za války ale volit nechtějí, říká zpravodaj BBC
Ukrajina si připomněla třetí výročí od zahájení ruské invaze. Zatímco evropští politici jí slibují neutuchající podporu, Spojené státy ostře změnily tón a Donald Trump označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora. „Několik dní před tím označil Španělsko za člena BRICS. Jaká na to byla reakce Španělska? Myslím, že to lidé na Ukrajině neberou vážně,“ říká pro Český rozhlas Plus zpravodaj BBC na Ukrajině Svjatoslav Khomenko.
Bez ohledu na to, co říkají politici z jiných zemí, jsou prý Ukrajinci stále připraveni bojovat, protože bojují o existenci své státnosti a o svou budoucnost.
„Každý na Ukrajině samozřejmě chce mír. Stěží najdete člověka, který by chtěl pokračování války. Ale mír musí být spravedlivý a trvalý. Lidé si chtějí být jisti, že tato hrozná válka se nebude brzy opakovat. Že už se nebude opakovat nikdy,“ dodává.
Vedení Ukrajiny prý stále považuje Spojené státy za hlavního partnera a hodlá Trumpa přesvědčit o skutečné situaci. Usiluje proto o to, aby se co nejdříve konal summit obou prezidentů.
„Washington chce rychlý konec války. Problém je v tom, že Kyjev má pocit, že Washington by se spokojil s prostým příměřím. Střelba přestala, ukončili jsme válku. Chtěl by zásadnější dohodu, která by zaručila, že se válka v brzké budoucnosti znovu nerozhoří. To je podle mě základní a hlavní rozdíl v postojích,“ soudí novinář.
Volby až po válce
Trump podobně jako předtím Kreml kritizoval Zelenského za to, že jeho prezidentský mandát vypršel a měly by se konat nové volby. To ovšem znemožňuje válečný stav, který Ukrajina vyhlásila v únoru 2022.
Khomenko se navíc domnívá, že uspořádání voleb je nereálné z řady důvodů. Prvním je bezpečnost, země se pravidelně ocitá pod útoky ruských dronů a raket. Podle odhadů navíc pět až sedm milionů Ukrajinců uprchlo ze země, bylo by proto třeba zajistit dostatečné kapacity pro konání voleb v hostitelských státech.
Z volebního procesu navíc není možné vyloučit vojáky. „Jak zajistit, aby sami mohli kandidovat? A je nemožné vést volební kampaň, když jste v zákopech. Ukrajinská společnost považuje svou armádu za nejlepší část sebe sama, vyloučení vojáků z volebního procesu zničí legitimitu voleb,“ upozorňuje.
Volby by se proto měly konat až ve chvíli, kdy bude uzavřeno příměří, země bude mít dostatečné bezpečnostní záruky, že nebude znovu napadena, a budou se jich moci účastnit uprchlíci i vojáci. A celý proces navíc musí být monitorován mezinárodním společenstvím.
Odhadovat, jak by volby dopadly, je podle zpravodaje předčasné, Zelenskyj se ale stále těší výrazné podpoře obyvatel, pohybuje se mezi 50 až 60 procenty a po Trumpových výrocích ještě vzrostla.
„Ukrajinci mohou Zelenského milovat, nebo nenávidět. Ukrajinci mohou mít na parlament nebo vládu různé názory, většinou jsou negativní, to musíme uznat. Ale široká veřejnost důrazně odsoudila myšlenku pořádání voleb během války. Nesouhlasí se samotným nápadem změnit vůdce národa ve válce, dokud válka skončí,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus v úvodu článku.
