Rotačky se zastavily, novináři emigrují. Venezuelský nezávislý tisk čelí nejhorší krizi v dějinách
Venezuelský nezávislý tisk, zatlačený do kouta systematickým tlakem, zruinovaný poklesem příjmů z reklamy a nedostatkem papíru, zakouší nejhorší krizi v dějinách této jihoamerické země. Snaží se přežít na internetu, třebaže síť je tam jenom málo výkonná, píše agentura AFP.
„Nešlo se tomu vyhnout,“ říká Jorge Makriniotis, který řídí prestižní caracaský deník El Nacional. Ten se po 75 letech existence rozhodl 13. prosince zastavit rotačky, protože se mu nedostávalo papíru. Od té doby je dostupný pouze na internetu, stejně jako řada dalších deníků, jež si drahé role papíru nemohou ve Venezuele dovolit.
Důvody to má ekonomické, ale i politické, vysvětluje ředitel neziskové organizace Espacio Público Carlos Correa. V roce 2013 chavistická vláda (režim prezidenta Nicoláse Madura, který navazuje na předchozí vládu Huga Cháveze – pozn. red.) rozhodla, že dovoz a distribuci papíru zastřeší jediná společnost. Monopol nabral „diskriminační dynamiku“, tvrdí Correa. Tato firma totiž rozhoduje, komu papír přidělí. Od roku 2013 tak přestalo vycházet 58 deníků, podotýká Correa.
Na otázky stran nedostatku papíru se „nikdy nedočkáme oficiální odpovědi“, říká Gisela Carmonaová, která řídí regionální list El Impulso. Ten v tištěné verzi přestal vycházet v únoru 2018.
Hromadný přesun na internet
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v nedávné zprávě zdůraznila hegemonii vlády prezidenta Nicoláse Madura v oblasti médií. Ty z novin, které si to mohly dovolit, se po vzoru listu El Nacional hromadně přesunuly na internet. Citovaný deník stál přechod do digitální podoby více než milion dolarů (skoro 23 milionů korun). Makriniotis, který se svým odporem vůči Madurovi neskrývá, se utěšuje tím, že tištěný deník beztak nevynášel.
Tisku, který si chce zachovat nezávislost na moci, ale situaci dál ztěžuje systematická politika nátlaku, znepokojuje se národní syndikát zaměstnanců tisku. List El Nacional například v roce 2015 prohrál soudní spor s Diosdadem Cabellem. Druhý muž chavistické vlády deník žaloval za to, že přetiskl články původem ze španělského tisku, které ho obviňovali z obchodu z drogami.
K tomu všemu se přidala hospodářská krize, jež vedla k drastickému poklesu zisků za reklamu.
Prázdná redakce
Panorama, deník druhého největšího venezuelského města Maracaibo, musel kvůli propadu příjmů, problémům s papírem a výpadkům elektřiny zastavit rotačky 14. května. Jeho ředitelka Maria Inés Delgadová v prakticky prázdné redakci vysvětluje, že vedení nemuselo propustit jediného novináře. I je postihla krize, jeden po druhém ale podávali výpověď a odcházeli do zahraničí. „Jakmile jsme někoho nahradili, jiný oznámil, že odchází,“ vzpomíná Delgadová.
Pro čtenáře znamenal konec tištěné verze listu Panorama těžkou ránu. Pro výpadky proudu a sporé pokrytí internetem se deník z obrazovky čte jen těžko. „Teď už o ničem nic nevíme,“ stěžuje si někdejší čtenářka Belkis Navaová.
Mobilní internet je ve Venezuele velmi pomalý. Podle místní neziskové organizace IPYS, která sleduje nezávislost médií, je průměrná rychlost „0,9 megabitu za vteřinu čtvrtinová proti průměru Latinské Ameriky“. Zatímco v roce 2015 mělo ve Venezuele chytrý telefon 13,2 milionu obyvatel, v roce 2018 už to bylo pouze 12 milionů, uvedla státní společnost Conatel.
Tyto potíže ale venezuelským novinářům nebrání v tom, aby vytvářeli vlastní média na internetu. Příkladem může být server El Pitazo, který se orientuje na investigativní žurnalistiku a který letos získal prestižní ocenění Josého Ortegy y Gasseta udílenou španělským deníkem El País.
Nemůže se spoléhat na příjmy z reklamy, a tak El Pitazo vsadil na takzvaný crowdfunding, tedy skupinové financování, jež mu umožnilo udržet se, vysvětluje jeho ředitel César Batiz. Podobně jako jiné weby se však El Pitazo v rozmezí dvou let stal čtyřikrát terčem kybernetického útoku.
