V prezidentských volbách na Slovensku nelze volit korespondenčně. Oslabí to spíš kandidáta opozice
Přestože mohou Slováci volit dopisem ze zahraničí již od parlamentních voleb 2006, pro prezidentské volby tato možnost není. A to i přesto, že ji poslední vlády slibovaly. Předpokládaný souboj o hlavu státu mezi kandidátem dvou vládních stran Peterem Pellegrinim a opozičním Ivanem Korčokem slibuje být velmi těsný, desítky tisíc hlasů ze zahraničí bude postrádat hlavně bývalý dlouholetý diplomat Korčok.
Počet Slováků, kteří využívají možnost volit do parlamentu ze zahraničí korespondenčně, od zavedení této možnosti před osmnácti lety neustále stoupá. Loni už volilo dopisem takřka 60 tisíc lidí, v celkovém počtu hlasujících šlo o zhruba dvě procenta.
Progresivní Slovensko (PS), které v zahraničí jednoznačně zvítězilo, díky dominanci získalo o dva mandáty více.
Zahraniční voliči dlouhodobě podporují právě spíše liberálnější strany, pravidelně se daří i straně Svoboda a solidarita (SaS). Naopak strany spíše levicové či nacionalistické u Slováků žijících v zahraničí úspěch nemají.
Přesně takto přitom bude vypadat nejpravděpodobnější souboj březnových prezidentských voleb, exdiplomata a bývalého ministra zahraničí Ivana Korčoka jednoznačně podporují opoziční PS a SaS, zatímco Petra Pellegriniho vládní Směr a Hlas. Pokud by zahraniční voliči těchto stran přišli ve stejném množství, získal by Korčok o 42 tisíc hlasů navíc, zatímco Pellegrini jen pět tisíc.
Výsledek prezidentských voleb by se mohl lámat na Pellegriniho loajalitě k Ficovi, myslí si sociolog
Číst článek
Například v roce 2004 byl rozdíl mezi druhým Ivanem Gašparovičem a třetím Eduardem Kukanem pouhých 3644 hlasů. Gašparovič následně ve druhém kole porazil Vladimíra Mečiara a celkem jako hlava státu strávil deset let.
„Pro Korčokův tábor je hendikep, že není možné volit ze zahraničí, protože většina voličů ze zahraničí by pravděpodobně podpořila jeho,“ potvrzuje politoložka a socioložka Soňa Szomolányi.
Jenže proč možnost volit ze zahraničí dopisem prezidenta ve volebním zákonu chybí? Minulá vládní většina vedená hnutím OĽaNO se změnu snažila prosadit v listopadu 2022. Tehdy ale dali dohromady jen 83 hlasů ze 150. Jelikož šlo o ústavní návrh, který by mimo jiné spojil prezidentské volby s evropskými, k potřebným 90 hlasům chybělo sedm. Pro nebyla část vládních klubů OĽaNO a Sme rodina včetně jejího předsedy a tehdejšího šéfa parlamentu Borise Kollára.
Slovenské prezidentské volby mají dva jasné favority a dva hlavní ‚rozvraceče‘. Pellegrini nemá nic jisté
Číst článek
Při zmíněném hlasování před rokem a půl byli proti i opoziční poslanci Směru a Hlasu. Tyto strany se po loňských parlamentních volbách dostaly k moci a ve svém programovém prohlášení se zavázaly, že „vytvoří podmínky pro hlasování poštou i pro volby prezidenta“. Týkat se to však má až voleb v roce 2029.
Klíčové Kúty
Ze zahraničí lze nyní slovenskou hlavu státu volit dvěma způsoby. Voliči, kteří nežijí na území Slovenska, ale mají ve vlasti trvalý pobyt, si musí zařídit voličský průkaz a v den voleb se dostavit třeba do příhraniční volební místnosti. Slovákům s trvalým pobytem v zahraničí stačí dostavit se v den voleb s pasem do jakékoliv volební místnosti.
Jiná možnost volit ze zahraničí v prezidentských volbách není. Možnost volit osobně na zastupitelských úřadech, nemají.
Klíčovým místem, kde se proto sbíhají hlasy ze zahraničí, je čtyřtisícová obec Kúty, která leží jen tři kilometry od českých hranic a necelých deset kilometrů od rakouských. Jde o strategické místo, jelikož přes něj vede mezinárodní železniční trať Bratislava–Břeclav a dálnice D2, jde tak o hlavní česko-slovenskou spojnici.
Na volební místnosti v Kútech upozorňuje i iniciativa Srdcom doma, která v posledních několika letech mobilizuje Slováky v zahraničí, aby volili.
„Srdcom doma má opět v plánu informační kampaň. Za nejzásadnější považujeme účast ve druhém kole voleb,“ řekl pro Denník N Samuel Zubo ze zmíněné iniciativy.
