Zavření dolu a elektrárny Turów by znamenalo hospodářskou katastrofu, tvrdí odborář Tyszkiewicz
Výbuch emocí, obav a rozhořčení vyvolalo v Polsku předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie o zákazu těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Ve sporu o dopady provozu důlního díla na životní prostředí ale nejde zdaleka jen o vodu.
„Obáváme se, že jestli si necháme zavřít důl, za chvíli zavřeme také jiné provozy. Protože si to bude někdo jiný přát. Možná zavřeme obchody nebo jiné aktivity, protože na nich někomu bude něco vadit. Tak ale nevypadá partnerské soužití. My, tedy důl a elektrárna, jsme zaplatili příliš mnoho milionů, aby oba podniky byly co nejvíc ekologické,“ říká předseda nezávislé odborové organizace dolu Turów Bogumil Tyszkiewicz.
Dodává, že se možná neudělalo úplně vše, co bylo potřeba, ale to je platforma, na které je možné se dohodnout.
„Možná je pravd kolem této věci víc, ale jako občané víme, jen to, co cítíme, čeho se bojíme. Uzavření by znamenalo hospodářskou katastrofu.“ Zkrachovaly by totiž i obchody a služby, protože by lidé neměli peníze, které by tam utráceli.
Poláci slíbili jednat
Soudní dvůr Evropské unie vydal předběžné opatření ve věci žaloby Česka na Polsko kvůli hnědouhelnému dolu Turów 21. května. Protože na Frýdlantsku a Liberecku klesá hladina podzemní vody a důl leží hned za českými hranicemi, severně od Hrádku nad Nisou.
Polská novinářka ke sporu o důl Turów: Nejsem si jistá, že lidé v polské vládě chápou podstatu toho problému
Číst článek
Některé obce jsou už zcela na suchu a viníkem je právě povrchový důl, který změnil hydrologické poměry v oblasti.
Předběžné rozhodnutí evropského soudu nařídilo polské společnosti PGE okamžitě zastavit těžbu, aby se zabránilo dalšímu poškozování životního prostředí. A to do chvíle než o žalobě definitivně rozhodne.
Polsko ale odmítlo příkaz nerespektovat. Hrozba vysokých pokut ho přiměla k ochotě jednat – slíbili zavést opatření k ochraně vodních zdrojů a také kompenzace za škody.
Odborář Bogumil Tyszkiewicz upozorňuje, že po rozhodnutí soudu, je mezi lidmi cítit velká antipatie. „Došlo to tak daleko, že se si i dovolí vykázat zákazníky z obchodu. Víte, to je vidina ztráty zaměstnání a zdejší lidé vědí, že za tím stojí Češi. Ačkoli já si uvědomuji, že zdejší obyvatelé tak úplně nevědí, o co vlastně jde.“
Dohodli jsme se, že Česko stáhne žalobu kvůli Turówu, řekl polský premiér. Babiš to ale popřel
Číst článek
Česko-polské vztahy se podle odboráře zdály dobré, ale teď se vytváří dost nervózní situace. Byla by škoda poškodit to, co se tolik let budovalo. „Kdysi panovala mezi Československem a Polskem vzájemná nechuť. Teď se to už trochu změnilo, ale zase se vracíme do starých dob. A úplně zbytečně.“
Odstoupí Česko od žaloby?
Už se zdálo, že se situace vyřešila, alespoň podle prohlášení polských politiků po unijním summitu v Bruselu, kde se sešli polský a český premiér. Jenže pak se ukázalo, že dokud není dohodnuté všechno, není dohodnuto nic.
Český kabinet totiž bude brzy schvalovat vyjednávací rámec a podmínky, za kterých je Česko ochotné žalobu u soudu v Lucemburku stáhnout. Dokud se nezačne jednat, a z polské strany také konat, má Česko v ruce nástroj v podobě hrozby milionové pokuty (v eurech), a to v případě nesplnění nařízení unijního soudu.
2:10
Možná už nás Češi nemají rádi, říká kvůli sporu o Turów obyvatelka Bogatynie. Město je na dolu závislé
Číst článek
Dá se předpokládat, že pokud bude vyčkávání Varšavy kolem dolu Turów pokračovat, Praha si o pokutu u soudu řekne.
„Bez obou provozů se to tu může, jak se říká, polít napalmem, spálit a zadupat do země,“ myslí si bývalý horník a dnes taxikář Andrzej. Odlivu obyvatel se bojí i pověřený starosta nedaleké Bogatynie Wojciech Dobrolowicz.
A pokračuje: „Kromě proudu nás elektrárna zásobuje i teplem. Kdyby najednou elektrárna přestala fungovat, přišly by o teplo a teplou vodu tisíce domácností. Největší ztráty by ale byly ty sociální, protože by tisíce lidí ztratily práci. Buď by tedy pak byli nucení migrovat a odešli by z města, nebo by je čekala bída a chudoba.“
Dobrolowicz se bojí i o zdroje příjmů, protože polovinu obecního rozpočtu plní důlní poplatky. „Museli bychom řešit dilema, které školy zavřít, nebo raději kulturní středisko, sportoviště, knihovnu či nemocnici. Bez těch peněz bychom si neporadili,“ přiznává.
Útlum těžby až v roce 2044?
Důl Turów má podle koncesí vydaných polskou vládou fungovat až do roku 2044. Co ale bude potom? Radnice v Bogatyni se na to už připravuje. Vznikají nové, čistší zdroje energie. Nedaleko města fotovoltaický park a na dohled od uhelného dolu se už točí lopatky několika větrných generátorů.
„Připravujeme pozemky pro investice. Chceme vsadit na rozvoj turistiky v kraji Lužice, takže potřebujeme čas na přípravu infrastruktury a na tvorbu nových pracovních míst,“ připomíná starosta.
Celý spor shrnuje místní paní Joanna, která pracuje v továrně v Německu, ale bydlí v Bogatyni. Je to pro ní nepochopitelná situace. „Říká se, že polská vláda tu věc dost zanedbala. Měla zpoždění ve vyřizování záležitosti, nikdo ale nečekal, že to zajde až tak daleko,“ dodává.
Celé Zaostřeno Pavla Nováka si poslechněte v audiozáznamu. O dopadech těžby v polském dole Turów hovořil i ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.
