Jaké změny přinese pád klanu Asadů, zvláště pro lidi, které režim pronásledoval?
Pro ty je to samozřejmě důvod k oslavám a k radosti, ale já bych radost trochu mírnila z toho důvodu, kdo je ta hlavní síla, které se podařilo Asadův režim svrhnout. Jsou to radikální islamisté z fronty Haját Tahrír aš-Šám (HTS) vedení mezinárodně uznávaným teroristou Abú Muhammadem Džúláním, na kterého je vypsaná odměna za dopadení deset milionů dolarů. Je to zvláštní situace, protože on sice prohlašuje, že bude jednat umírněně, ale má velmi silně islamistickou minulost, proto já jeho vyjádřením příliš nedůvěřuji. Je to takové pozlátko pro Západ, aby byl v klidu, protože dění v Sýrii je opravdu turbulentní a může se stát, že se země uvrhne do ještě větší spirály násilí. Je tam teď mnoho faktorů, které mohou násilí rozdmýchat.

Jakou jste měla osobní zkušenost s prostředím islamistů? Zvládne podle vás organizace Haját Tahrír aš-Šám řídit civilní vládu, nebo alespoň umožní její fungování?
Myslím si, že umožní. Džúlání je velmi schopný muž, má velké politické ambice, je mocichtivý a ví, co si v současné situaci může dovolit. Myslím, že nějakou formu vlády teď povolí. Ale trochu se obávám vývoje podobnému Afghánistánu. Vláda Tálibánu také slibovala, jak bude umírněná, jak bude bránit práva žen a podívejme se, kde jsou afghánské ženy dneska. Takže se obávám, že podobný vývoj bude i v Sýrii. Bohužel se nedá říct, že by Asadova vláda byla vyměněna za demokratickou cestu rozvoje Sýrie. Obávám se, že to tak nebude.

Svobodný svět čeká zejména na to, jak se budou noví syrští vojáci chovat k menšinám, které to měly za Asadova režimu obtížné. Jsou některé, které to mohou mít teď těžší, třeba Kurdové?
Kurdové už teď čelí náporu militantů z fronty Syrská národní armáda (SNA), Tureckem sponzorované milice, která už mnoho let působí na severovýchodě Sýrie a prováděla v roce 2019 invazi do Sýrie, předtím v roce 2018 do Afrínu. Tyto jednotky mají zcela jasný úkol zničit Kurdy v severovýchodní Sýrii a jejich území připojit k Turecku nebo alespoň pod tureckou správu. Nyní SNA už získala pod kontrolu město Manbidž, které bylo dosud pod kontrolou Kurdů, ačkoliv je převážně arabské. Kurdové jsou teď ve velké nevýhodě, protože za sebou nemají v podstatě žádnou oporu. Oni s režimem udržovali status quo, kdy proti sobě příliš nebojovali, a fronta HTS je teď vnímá jako součást starých pořádků, takže jejich obavy jsou namístě. Tyto frakce budou proti Kurdům bojovat.

Jak se díváte na přístup evropských vlád k syrským uprchlíkům? Třeba se zdá, že Rakousko půjde dál než jiné státy a chce je vracet do Sýrie.
To si myslím, že bude velký problém, protože pro spoustu Syřanů není jejich sen vracet se do současné Sýrie. Spousta z nich také chápe, že tam může být velmi tvrdá islamistická vláda, Džúlání už vyhlásil, že zavede právo šaría. Takže já být ženou uprchlicí, tak bych neměla příliš velké ambice se do současné Sýrie vracet.

Jaký vliv na syrskou společnost může mít rozsáhlá amnestie vězňů?
Asadovské věznice jsou plné jeho oponentů, ale také celkem radikálních islamistů, v jakém poměru, to já skutečně nedokážu odhadnout. Některé věznice už jsou osvobozené, další budou osvobozené velmi brzy. Je možné, že to posílí tvrdý islamistický směr uvnitř HTS. Pak je tady otázka dalších vězňů, které na svém území vězní právě Kurdové, takříkajíc pod zámkem mají víc než deset tisíc bývalých bojovníků Islámského státu. Ti jsou velmi nebezpeční, jsou to zkušení bojovníci s teroristickou zkušeností, a pokud by se frontě HTS nebo SNA podařilo tyhle věznice osvobodit, tak tady máme deset tisíc džihádistů, kteří by určitě chtěli bojovat a mstít se Kurdům za to, že je od roku 2019 věznili.

Martina Mašková, jva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít