‚Úpadek v nemilost‘ rodiny Radžapaksů. Co se děje na Šrí Lance, objasňují čtyři otázky a odpovědi
Turbulentní týden má za sebou ostrovní 22milionový stát Šrí Lanka. Zdánlivě klidným dojmem působily záběry z prezidentského paláce, kde si demonstranti užívali blahobytu, bazénu či posilovny. Nicméně situace je vyhrocená „na ostří nože“. Prezident dlouho oddaloval rezignaci, až tak nakonec učinil prostřednictvím e-mailu. Řešení krize je v nedohlednu. Server iROZHLAS.cz přináší přehled aktuálního stavu.
Jaká je atmosféra?
Nespokojenost, chaos, nejistota. Šrí Lanka vyprávěla příběh ekonomického úspěchu, prohlásila ve čtvrtečním podcastu The Daily Emily Schmallová, která je korespondentkou The New York Times pro jihovýchodní Asii.
Šrí Lanka vyhlásila výjimečný stav a celostátní zákaz vycházení. Důvodem jsou masové protivládní protesty
Číst článek
Řekla, že ji proto události posledních měsíců překvapují. Země se dokázala oprostit od své koloniální minulosti, překonala občanskou válku a následně vybudovala moderní města s výškovými budovami a luxusními restauracemi, popsala. Pak nastal zvrat.
Lidé vyšli do ulic poprvé v březnu. „Ekonomická krize a lidské zoufalství bylo tak špatné, až to bylo šokující,“ přiblížila Schmallová. Poklidné protesty se změnily v násilné v květnu. Rezignoval kvůli nim dosavadní premiér a prezidentův bratr Mahinda Radžapaksa.
Frustrace z nepřicházející změny, nedostatku jídla, z omezení tankování pohonných hmot a inflace se projevila masovými protesty. Prezident kvůli tomu dal příkaz bezpečnostním složkám, aby zasáhly proti nepokojům. Vojáci využívali slzný plyn, vodní děla a varovné výstřely směrem k demonstrantů.
Situace se vyhrotila o víkendu, kdy demonstranti pronikli rezidencí premiéra Ranila Vikremesingha a vtrhli do prezidentského paláce. Sociální sítě zaplavily fotografie a videa, na kterých se lidé koupali v soukromém bazénu, zkoušeli stroje v posilovně, dívali se na televize.
Ve středu se očekávala rezignace prezidenta a protesty znovu nabyly na síle, podruhé během jednoho týdne lidé vtrhli do státních budov. Tentokrát to byla premiérova pracovna. Policie proti nim tvrdě zasáhla. Podle informací nemocnice v Kolombu si střet vyžádal desítky zraněných lidí. List The Guardian atmosféru popisuje jako vyhrocenou „na ostří nože“.
Ve středu večer vystoupil Vikremesinghe s projevem. „Nemůžeme roztrhat naši ústavu. Nemůžeme dovolit fašistům, aby převzali moc. Musíme ukončit tuto fašistickou hrozbu demokracii,“ citovala jeho slova BBC.
Na Šrí Lance byl v uplynulých měsících vícekrát vyhlášen zákaz vycházení. V reakci na to vydalo české ministerstvo zahraničí doporučení pro své občany, aby dodržovali nařízení a vyhýbali se protestům. Odkázalo také na pohotovostní linku.
Co krizi vyvolalo?
Ekonomika. Oficiální linie a stanovisko, které drží vláda, si současnou krizi vykládá jako důsledek koronaviru. Pátý největší zdroj příjmů do rozpočtu byl totiž turismus, který právě kvůli covidu-19 utrpěl. Od května byla země v platební neschopnosti.
Jenže Šrí Lanka se potýkala s problémy ještě před pandemií. Znepokojení Šrílančané za současným stavem vidí vývoj, který do značné míry formovala rodina Radžapaksů. Ta se během této doby proměnila z „válečných hrdinů“ v uprchlíky, napsala CNN. Odkazuje tím na ukončení téměř 26 let trvající občanské války proti Tamilským tygrům v roce 2009.
V čele země se vystřídali bratři Radžapaksové. Z rodiny nebyli jediní ve vrcholných místech. Mnozí byli do funkcí zvoleni, nicméně zaměstnávání rodinných příslušníků nebylo výjimkou.
Úpadek popularity si tak vysloužili v důsledku obvinění z korupce, nepotismu a s tím spojeným špatným vedením státu. Blíže jsme o tom psali zde.
Kde jsou politické elity?
Po několika dnech ukrývání a vynuceném útěku z prezidentského sídla měl ve středu Gotabaja Radžapaksa odstoupit z funkce. Místo toho opustil zemi a spolu se svojí ženou údajně zamířil na Maledivy.
Podle informací CNN, které sdělil vysoce postavený bezpečnostní úředník, bylo prezidentovu letadlu původně zamítnuto povolení přistát na Maledivách. Pak se ale do toho vložil bývalý maledivský prezident a nyní předseda maledivského parlamentu Mohamed Nasheed. Jeho mluvčí zásah sice nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. O přítomnosti Radžapaksy místní vláda mlčí. Maledivy a Šrí Lanku dělí jen 90 minut letu. Nejednalo se však o konečnou destinaci.
Spekulovalo se, že by další zastávkou šrílanského prezidenta na útěku mohl být Singapur. Tuto hypotézu sleduje také The Guardian. S odkazem na maledivské úřady, že Radžapaksa ve čtvrtek po poledni nastoupil na let Saudi Airlines do Singapuru, konečnou destinací má být ale Saúdská Arábie.
Právě ze Singapuru odeslal prezident Šrí Lanky ve čtvrtek odpoledne e-mail, ve kterém oznámil svou rezignaci, upozornil Reuters. Dopis adresoval Radžapaksa předsedovi parlamentu. Ten v pátek ráno oznámil, že jeho rezignaci přijal. Rezignační dopis odeslal také letecky. Premiér Vikremesinghe následně složil přísahu. Parlament bude novou hlavu státu volit 20. července, do té doby bude úřadujícím prezidentem.
Útěk prezidenta vytvořil mocenské vakuum. V zemi ale naopak zůstal premiér Ranil Vikremesinghe. Ten byl poté, co prezident odletěl, pověřen jeho pravomocemi. Úřadu se přitom ujal teprve v květnu. Šrílanské autority se tím snažily reflektovat probíhající protesty proti nepotismu a obecné nespokojenosti s vrcholící ekonomickou krizí. Opatření však nebyla dostatečná.
Symbolem nepokojů je heslo „Gota Go Home“ (Gota je zkratka jména prezidenta, pozn. red.). Protestující ale požadují úplnou změnu reprezentace. Protože se nekoncentrují za jedním lídrem, ani neprobíhá koordinace ze strany politické organizace, není jasné, kdo by to měl být. Jak uvedla pro The Daily korespondentka Schmallová – Šrílančané chtějí revoluci, změnu ústavy a nastolení nových poměrů.
Kdo uklidní situaci?
Prozatím k tomu byly vyzvány policejní složky. Premiér Vikremesinghe ve středu řekl, aby udělaly „cokoliv je potřeba k nastolení pořádku“. Nelze však předpokládat, že by jejich zásah znamenal uklidnění situace.
Prezident na útěku, Šrí Lanka se hroutí. Je to revoluce v přímém přenosu, popisuje indolog
Číst článek
V podcastu Vinohradská 12 zmiňoval indolog a zahraniční redaktor Českého rozhlasu Ondřej Himmer snahy mezinárodní angažovanosti. Jako příklad uvedl Indii, která nabídla čtyři miliardy dolarů. Himmer doplnil, že premiér Vikremesinghe ohlásil potřebu pětimiliardové injekce do konce roku. „Čili ta indická pomoc to v zásadě pokrývá. Je to ze strany Indie projev souvislé politiky, kterou oni označují za Neighbourhood First – jakási politika ‚sousedé především‘,“ popsal.
„Indie se snaží od začátku celé krize představovat samu sebe jako spolehlivého partnera, který Šrí Lance pomůže v těžkých časech, a o kterého se může Šrí Lanka opřít,“ vysvětlil.
Wall Street Journal poukazuje také na roli Číny. Šrí Lanka je na ni navázaná úvěry a refinancování svých dluhů. Zainteresovanost asijské velmoci do státu zmítaného krizemi vysvětluje umístění ostrova uprostřed strategických námořních tras. V průběhu posledního desetiletí financovaly čínské miliardové půjčky rozmanitou škálu projektů: silnice, elektrárny, železnice, přístavy, letiště nebo mezinárodní kriketový stadion.
O pomoc a restrukturalizaci dluhu na jaře Šrí Lanka žádala i Mezinárodní měnový fond. Došlo k tomu v době, kdy se země potápěla směrem k jedné z nejhlubších recesí od nezávislosti země v roce 1948. Což přiživovalo občanskou vzpouru. Dluh v současné době přesahuje 50 miliard dolarů.
