Diagnóza ADHD se nadužívá. Děti se musí naučit zklidňovat, kritizuje dětský psycholog Mertin

Počet lidí s diagnózou ADHD v Česku stoupá. Není to nic ojedinělého, v některých jiných zemích, například Spojených státech, je nárůst ještě strmější. Nejčastěji se tato porucha objevuje u dětí a mladistvých, ale roste i počet dospělých s ADHD. „Když jsem začínal svou praxi, mluvilo se o 1,5 nebo 2 procentech,“ potvrzuje dětský psycholog Václav Mertin.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ADHD chlapec

Dítě ani vy za to nemůžete, je to neurovývojová porucha, říká dětský psycholog (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

ADHD je neurovývojová porucha. V současnosti se uvádí, že s touto diagnózou žije 4 až 6 procent populace, jiné zdroje mohou uvádět i vyšší čísla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stanovuje se diagnóza ADHD až příliš často, protože je to teď v módě? Odpovídá psycholog Václav Mertin.

Dosud se o poruše ví, že vzniká v mozku, ale není jasné, jak ani proč. Někteří odborníci upozorňují, že hyperaktivita a neschopnost se soustředit nemusí být důsledkem nemoci, ale třeba nedůsledné rodičovské výchovy nebo nadužívání chytrých telefonů a sociálních sítí.

„Nedělají to děti, ale my dospělí, protože jim vytváříme nějaké podmínky,“ domnívá se Mertin. Na děti má podle něj vliv hlavně zkracování a rychlé střídání obsahu, které je neučí soustředit se.

Také dlouhé texty se zkracují, sazba učebnic je plná obrázků a dětské filmy rychle se střídajících scén. Na stejném principu fungují i sociální sítě, které zaplavují děti krátkými videi, čímž přispívají k roztěkávání pozornosti.

„Potom zcela určitě přispívá volná výchova. Dřív kdybych byl hyperaktivní, tak by mě naši pěkně plácli. Dneska je to mnohem volnější,“ porovnává Mertin. „Neříkám, že to tím vzniká, ale přispívá to k tomu. Místo aby se dítě učilo zklidňovat, ho podporujeme v tom, že hyperaktivita je v pořádku.“

Úleva pro děti i rodiče

Rozdíl mezi dětskou živelností a psychiatrickou diagnózou pak vzniká ve chvíli, kdy je dítěti nemoc překážkou. Psychologické řešení ale nezahrnuje medikaci, nýbrž postupný nácvik seberegulace a zklidnění.

Objev i vynález. Psychické poruchy existují, i když bychom mezi nimi mohli vést hranice jinudy

Číst článek

Ve škole má navíc dítě s ADHD nárok na úpravu podmínek, aby nezaostávalo v probírané látce.

„Podpůrná opatření vycházejí z toho, že když máte nějaký problém, musím vás podpořit, abyste zvládl totéž, co ostatní děti bez té poruchy,“ vysvětluje Mertin. Nejčastějším opatřením je přidání času navíc při psaní testů nebo omezení podnětů v místnosti.

ADHD mohou kromě psychologů a psychiatrů diagnostikovat také pracovníci pedagogicko-psychologických poraden. Samotná diagnóza prospívá nejen dětem, ale často pomáhá i rodičům.

„Když máte dítě a děláte podle svého nejlepšího přesvědčení, co umíte a co můžete, ale nijak se to nemění, tak se vám uleví, když vám někdo řekne, že to je ADHD,“ konstatuje Mertin. „Dítě ani vy za to nemůžete, je to neurovývojová porucha.“

Trpělivost a vlídnost

V současné době ADHD patří mezi běžné diagnózy, někteří odborníci ale tvrdí, že se stalo módní poruchou a bývá stanoveno i u zdravých, ale nesoustředěných dětí i dospělých. Diagnóza pak pro ně může představovat buď jakousi omluvu vlastních nedostatků, nebo pragmatický nástroj, jak získat zvýhodnění.

ADHD je ‚rostoucí problém veřejného zdraví‘. Každé deváté dítě v USA trpí poruchou pozornosti, říká studie

Číst článek

„Dospělí to používají malinko k tomu, aby leccos vysvětlili. Já bych tu diagnózu skoro zrušil, ale muselo by následovat to, že s dětmi, které se nesoustředí, budeme pracovat doma,“ navrhuje Mertin. „Musíme jim aspoň trochu upravovat podmínky, ale současně je veďme k tomu, že i oni musí pracovat, musí se snažit, musí usilovat, a že se to nebude dařit.“

Práce s hyperaktivním dítětem by měla být podle něj hlavně důsledná, ale též laskavá a trpělivá, protože pro takové dítě je soustředění mnohem náročnější než pro jeho spolužáky. Vhodná je také odborná psychologická pomoc.

Kromě dětí by měla být ale stejná pozornost věnována i lidem v jejich bezprostředním okolí.

„Rodiče a učitelé jsou dvě skupiny, kde děti tráví nejvíc času a které ovlivňují jejich přístup ke světu a fungování,“ uzavírá Mertin. „Směřovat k nim naši energii pokládám za mnohem důležitější, protože představa, že každý občan této republiky bude mít svého psychologa, je přece hloupost.“

Jak se děti učí regulovat? A proč jsou dnes roztěkanější než dříve? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru výše.

Jan Bumba, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme