Polsko čelí kriticky nízké porodnosti. Mladým párům vadí životní podmínky a tamní postoj k interrupci
V Polsku se loni narodilo nejméně dětí za posledních 80 let. Portál Forsal dokonce napsal, že v posledních měsících přišlo na svět méně dětí než za německé okupace za druhé světové války. Počet dětí na ženu se tam přibližuje krizovému číslu jedna. Podle polského statistického úřadu se loni v Polsku narodilo 252 tisíc dětí, což je ještě o dvacet tisíc dětí méně než v roce 2023. To už byl sám o sobě rok, který byl považovaný za kritický.
Hodnota porodnosti je aktuálně asi na 1,12 dítěte na ženu. Problém je i stárnutí, lidé starší 80 let už totiž tvoří pět procent polské populace. Ještě v roce 2010 to byla tři procenta.
Číně opět klesl počet obyvatel, porodnost ale stoupla. Země řeší stárnutí populace a nedostatek žen
Číst článek
Problém také je, že umírá více lidí, než se rodí – a to už dvanáctý rok v řadě. Loni zemřelo 409 tisíc lidí, tedy prakticky stejný počet lidí jako v roce 2023. Takže se přirozeně snižuje počet obyvatel Polska.
Nízká porodnost ale není jenom problém Polska. Nejméně dětí v historii se narodilo i v Česku a důvodů je hned několik. Například polský statistický úřad vyjmenovává jako jednu z příčin úbytek žen v plodném věku a klesající plodnost. Obojí je podle úřadů dlouhodobý negativní trend.
Problém pak je i emigrace mladých lidí z Polska. Mladí lidé odchází třeba za prací nebo i za lepšími životními podmínkami. Dalším problémem, který už statistický úřad nezmiňuje, ale je to téma jak politiků, tak třeba i některých účastníků protestů, je bytová krize – dlouhodobě se zde totiž nestavěly byty.
Nyní se sice staví, ale každým rokem rostou ceny za metr čtvereční. To souvisí s hůře dosažitelnou finanční stabilitou mladých párů, kteří by třeba rodinu rádi založily, ale nemohou si to dovolit. V uplynulých deseti letech se tento prohlubující problém snažily řešit obě vlády.
Více Čechů zemřelo, než se narodilo. Statistici zveřejnili data za první tři čtvrtletí roku 2024
Číst článek
Vláda národně-katolického Práva a spravedlnosti (PiS) například zavedla podpůrný program, při kterém by se dávalo rodinám na každé dítě 500 zlotých (asi tři tisíce korun, pozn. red.) měsíčně. Od loňského roku je to navýšené na 800 zlotých, tedy asi 5000 korun.
Loni zase vláda Občanské koalice a jejích partnerů přijala takzvané „babičkovné“, tedy příspěvek na hlídání, aby měly matky snazší návrat do práce.
Neposledním důvodem je i jistota, kterou mnoho žen vidí například v možnosti rozhodnout o ukončení těhotenství, pokud by se dozvěděly, že je třeba plod těžce postižený a tuto možnost dodnes nemají.
Přestože to byl jeden ze slibů vládních stran před volbami v roce 2023, nejsou tyto strany schopny dojít k jakémukoliv kompromisu zmírňujícímu přísnou interrupční politiku.
