Srbsko už není Srbskem 90. let
Už zítra se otevřou volební místnosti po celém Srbsku. Jak žijí lidé v přelomové situaci své země?
Šestatřicetiletý Miloš Ivkovič je dnes úspěšný podnikatel. Má malý podnik, ale dokázal se se svou rodinou postavit na nohy doslova ze dna. "Vyrůstal v Sarajevu a v roce 1992, když začala v Bosně válka, přešel jsem z tamní univezity na studia v Bělehradu. Později přišly i moje sestry a rodiče se sem přestěhovali po podepsání Daytonských dohod někdy kolem roku 1996." Založili živnost - výrobu pletené trikotáže a šatů.
" V devadesátých letech byli Srbové v mimořádně těžké situaci. Byli jsme ve válce, byly to války při rozpadu bývalé Jugoslávie, byla velká ekonomická a finanční krize, měli jsme tu hyperinflaci, která v Evropě nebyla známá desítky let." Ivkovičova rodina těžkou situaci přežila: "Prostě musíte pracovat za každé situace, ať je jakkoli těžko, a to si říkáme dost často."
Miloš Ivkovič, mladý člověk velké postavy mi vyprávěl o válce, bombardování a o tom, že normální situace se začala vyvíjet teprve po demokratických přeměnách v roce 2000. Ale zase přišly rány - před pěti lety zavraždili premiéra Zorana Džindžič. Ale problémy se už úplně změnily.
"Prosím Vás, Srbsko je dnes úplně jiná planeta, to se vůbec nemůže srovnávat se Srbskem devadesátých let. Tehdy jsme měli starosti, jestli nám nespadne na hlavu bomba, teď jestli si mohu dovolit to, co soused." V Srbsku je dnes mnoho lidí, kterým se po ekonomické stránce nežije dobře. Srbská radikální strana jim poskytuje útěchu tím, že kritizuje nešvary a nabízí jednoduchá řešení.
"Nedokážu si vůbec představit, že by se radikálové dostali k moci. Na druhé straně se utěšuji, že Srbsko se už nikdy nemůže vrátit zpět, ať už se k moci dostane kdokoli." V duchu si říkám, kéž by měl Miloš Ivkovič pravdu.
