Po 500 letech opět Španěly? 154 tisíc sefardských Židů z více než 60 zemí si požádalo o vrácení občanství
Desetitisíce lidí požádaly letos o vrácení španělského občanství. Mohou je dostat zpět po více než 500 letech. Jde totiž o potomky sefardských Židů vyhnaných po spojení dvou katolických království ze španělského území. Španělsko před několika lety přijalo zákon o přiznání občanství Sefardům. Lhůta pro podání žádostí vypršela letos. Nejvíc jich přišlo ze zemí Latinské Ameriky.
Hromadný odsun všech jinověrců nastal po dobytí celého poloostrova panovníky Isabelou Kastilskou a Ferdinandem Aragonským v roce 1492. To, jak velký zločin to byl, si člověk dobře uvědomí, když vstoupí do synagogy v Toledu, která se po jejich vyhnání změnila v kostel. Dnes je zde muzeum, které připomíná osídlení sefardskými Židy.
O španělské občanství usiluje přes 130 tisíc potomků sefardských Židů. Kvůli zkouškám cestují i do ciziny
Číst článek
Na zbytky židovského osídlení Toleda se chodí dívat školní výpravy a také cizinci, které minulost sefardských Židů ve Španělsku zajímá. Pět století po vyhnání Židů do okolních zemí, ale třeba také do Osmanské říše nebo do Británie se rozhodla španělská vláda nabídnout potomků sefardských Židů občanství Španělského království.
Autor zákona o navrácení občanství Sefardům, někdejší poslanec Lidové strany Gabriel Elorriaga, viděl jako hlavní účel zákona poskytnutí právní ochrany Židům v zemích, kde jim hrozí nebezpečí. Nejvíc ohrožení jsou podle něj Sefardé ve Venezuele a v Turecku. Jen v této zemi žije komunita asi 15 tisíc sefardských Židů.
Celkem dostalo španělské ministerstvo spravedlnosti skoro 154 tisíc žádostí o přiznání občanství z důvodů sefardského původu. Nejvíc jich dorazilo z Mexika. Přihlásili se lidé žijící ve více než 60 zemích.
Exposlanec Elorriaga věří, že pro většinu žadatelů znamená získání španělského občanství větší osobní ochranu. Nemají v úmyslu se přestěhovat do Španělska. Díky španělskému pasu mohou kdykoli odcestovat do Evropy, kdyby jim něco hrozilo. Vrácení občanství je také věcí historického přiznání, že někdo někdy udělal chybu.
‚Schovali si doklady’
Pět století po násilném vyhnání Židů ze Španělska může být ale složité prokázat příslušnost k této etnické a kulturní skupině. Ukázalo se ale, že pro některé to vůbec nemusí být problém.
„Zažili jsme mnoho překvapení. Je hodně rodin, hlavně v Latinské Americe, které si uchovaly mnoho dokladů. Mají důkazy o tom, že náležely k sefardským nebo židovským komunitám,” řekl pro Radiožurnál předseda Federace židovských obcí ve Španělsku Isaac Querub.
Zároveň si myslí, že pro některé žadatele tedy nebude prokázání nároku příliš složité. Zatím dostalo ze 150 tisíc žadatelů občanství 30 tisíc a prověřování dokladů dalších pokračují.
Isaac Querub potvrzuje, že vlastnictví španělského pasu je pro mnohé Sefardy ve světě větší garancí bezpečnosti v zemích, které nejsou tak tolerantní jako Španělsko. Gesto španělských zákonodárců je také omluvou za něco, čeho se na sefardských Židech dopustili jejich předkové.
Když se někdo nebo nějaký stát ohlédne do minulosti a uzná, že udělal chyby, stává se z něj podle Queruba z etického hlediska lepší člověk, nebo lepší země.
