Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá mírový plán, který počítá například s obnovou územní celistvosti Ukrajiny a stažením ruských vojsk. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vítá snahu o zahájení jakékoliv nadnárodní diplomatické debaty, ale vedoucí východoevropského programu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík považuje za zásadní to, aby o své budoucnosti rozhodli sami Ukrajinci.

Pro a proti Praha 22:48 4. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ukrajinská strana chce upozorněním na globální témata jaderné, energetické i potravinové bezpečnosti ukázat světu, že nejde jen o rusko-ukrajinský konflikt, ale o dění ovlivňující stabilitu ostatních zemí,“ uvádí v Pro a proti vedoucí východoevropského programu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, bývalý dlouholetý diplomat a mluvčí Evropské unie v Kyjevě David Stulík.

Podle něj je Zelenského plán určen především mezinárodnímu společenství. „Je to snaha ukázat, že se Ukrajina snaží konstruktivně hledat cestu k míru, ačkoli už dostali zamítavou odpověď od tiskového mluvčího Kremlu Peskova.“

Bývalý ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek dodává, že Zelenského mírový plán má v sobě propagandistický význam. „To zní sice pejorativně, ale je to něco, co Ukrajincům jde, protože to, jak se prezentují, je jejich silná stránka.“

„Mám podezření, že byl plán i nějak iniciován, například Amerikou. Zrovna ta je prý rozdělena na tři názory: Rusko je třeba ochromit, druhý je souhlas s plánem Henryho Kissingera na stažení Ruska na pozice před únorem a jednat a třetina americké vlády pak zase navrhuje vyměnit Donbas za Krym,“ objasňuje Zaorálek.

Stulík ale připomíná zásadní význam postoje ukrajinské veřejnosti. „Průzkumy z minulého týdne ukazují, že 85 procent Ukrajinců odmítá jakékoliv územní ústupky včetně Krymu a Donbasu. Tím zcela negují to, co navrhuje Kissinger, a ukrajinský politický establishment to musí brát v potaz.“

Zaorálek také poukazuje na globální souvislosti rusko-ukrajinské války. „Zelenskyj Washington žádal o další zbraňové systémy, rakety s delším doletem. Prezident Joe Biden ale odmítl vyhovět, protože by tím prý porušil dohodu, kterou mají Spojené státy americké s NATO.“

„Tedy dohoda v Alianci je základem pro to, co může a nemůže být dodáno na Ukrajinu. Podstatou je, že NATO tak dává Rusům najevo, že se jeho pomoc omezuje jen na pomoc Ukrajině, ale nemůže docházet k útokům na Rusko. Spojené státy se tak hlásí ke zodpovědnosti a brání eskalaci,“ vysvětluje sociální demokrat.

Rusko oznámilo zničení 35 raketometů HIMARS. Ukrajina jich ale dostala pouze 20

Číst článek

„Obyvatelstvo Ukrajiny si je těchto omezení ze strany Aliance vědomo,“ věří Stulík. „I tak se daří i bez západní vojenské pomoci zasahovat cíle na území Ruské federace, například nedávný útok na letiště, z něhož startují strategické bombardéry, které vypouštějí rakety po ukrajinských městech.“

„Nepochybně je riziko, že s dlouhým konfliktem bude světová podpora Ukrajiny polevovat,“ uznává bývalý diplomat. „Ale kdyby tam podpora Západu nešla, Rusko by Ukrajinu získalo a to by zásadně ovlivnilo nás. Náklady pro nás by pak byly o hodně větší než ty, které dáváme Ukrajině,“ varuje David Stulík.

„Jde o to ujasnit si, co je náš cíl. U války v Afghánistánu Západ nevěděl, čeho chce dosáhnout, a dopadlo to katastrofou. Je cíl zničit Rusko, nebo je cíl zastavit válku? To si musí ujasnit politici a musí mít představu, jak toho dosáhnout. Na realistické koncepce slyší mnoho zemí, nejen v Evropě,“ věří v diplomatické řešení války Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít