Podle Kyjeva se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014, provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci. Obvinění se týkají vyzbrojování proruských skupin a rusifikace poloostrova Krym, kde po anexi podle ICJ dramaticky klesly zápisy žáků na vyučování v ukrajinštině.

Vrchní soud OSN podle agentury Reuters dospěl k závěru, že Rusko porušilo antidiskriminační dohodu, když nedostatečně chránilo vzdělávání v ukrajinském jazyce. Odmítl však další tvrzení Kyjeva, podle kterého se Rusko snaží vymazat kulturu etnických Tatarů a Ukrajinců na Krymu.

Reparace požadovali Ukrajinci za útoky v regionu včetně sestřelení letu MH17 v létě 2014, za které nizozemský soud připsal odpovědnost separatistům. ICJ sice dříve konstatoval, že Rusko mělo nad separatistickými silami „celkovou kontrolu“, v novém verdiktu ale uvádí, že dodávky zbraní a jiného vybavení těmto silám nepředstavuje financování terorismu podle kritérií v úmluvě OSN.

Moskva při úvodních projevech loni v červnu ukrajinská obvinění odmítla a označila je za „nehorázné lži“. Kyjev u soudu označil Rusko za teroristický stát a uvedl, že Moskva na východě Ukrajiny financovala „kampaň zastrašování a teroru“. Jednalo se tehdy o první setkání ukrajinských a ruských právníků u ICJ od ruské invaze na Ukrajinu zahájené v únoru 2022.

Rozhodnutí ICJ jsou právně závazná, tribunál ale nedisponuje žádnými mechanismy pro jejich vymáhání. AP uvádí, že středeční verdikt je prvním z dvojice očekávaných stanovisek ICJ souvisejících s deset let trvajícím konfliktem na Ukrajině, který se po ruské invazi před dvěma lety změnil v plnohodnotnou válku.

Ukrajina se jen několik dní po novém útoku obrátila na haagský tribunál, který záhy Rusku nařídil okamžité zastavení jeho válečných operací. Moskva tento příkaz ignorovala.

jud, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít