Kontakt nenavázán. Reportér marně zjišťuje, jaký je osud dětí z dětského domova u Mariupolu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij oznámil, že Rusové z okupovaných území odvlekli do Ruska už půl milionu ukrajinských občanů. Mezi nimi jsou i děti z dětských domovů. Ruská státní duma projednává zákon, který má urychlit jejich adopci. Reportér Českého rozhlasu v jednom takovém dětském centru u Mariupolu byl krátce před válkou. informace o tom, co se stalo s dětmi po okupaci se mu nedaří zjistit.
Do 24. února se vesnice Pionýrské nacházela pod ukrajinskou kontrolou. Leží pár kilometrů na východ od Mariupolu. Na konci února toto území zabrala ruská armáda. Opuštěné ukrajinské děti tady žily v pěkném venkovském a rodinném prostředí.
Ruská duma projednává zákon, který má umožnit rychlou adopcí dětí zavlečených do Ruska z Ukrajiny
„Nacházíme se v DC, což znamená dětské centrum. Jmenuje se Archa. Je nás tu osm dětí – dva kluci a pět holek a jedno dítě našich pěstounů. Společně s námi tady totiž žijí naši noví rodiče Vladimír a Oksana. Vzali si nás k sobě z rodin, které nás nebyly schopné zajistit. Mě si vzali jako posledního, jsem z Mariupolu. Dovolte mi, abych vás vzal na malou exkurzi,“ popisuje dvanáctiletý Váňa, zatímco prochází novým domovem dětí.
Váňa pochází z rozvrácené rodiny. Říká, že v centru je mu mnohem lépe, protože v něm našel nové rodiče. Tamti se o něj prý moc nestarali. Váňa se po příchodu do Pionýrské začal mnohem lépe učit a zlepšilo se i jeho chování.
Jsou tu i tři holčičky, které pracují na domácích úkolech. Zabývají se tu aritmetikou, gymnastikou a učí se anglicky i německy. Žije tu i starší sestra Galja, která dívkám pomáhá s úkoly a se vším, co je potřeba v domě udělat. V budově je i pánský pokoj, ve kterém momentálně pobývá Ljocha. Ten se nyní účastní online výuky.
4:54
Na návštěvě v oáze klidu u Dnipra. Modlitby v úkrytu u domácích zavařenin i šití ukrajinských vlajek
Číst článek
Ljocha – Alexej – má nyní velice odpovědnou práci, protože studuje na účetního. Právě teď má lekci finančnictví.
Nachází se tu i spousta zvířat. Na ulici je pes, dvě kočky a hluchý kocour Simba. Děti tu mají i králíka Lily a činčily – Adama a Evu. Kocour, který vypadá velmi mírumilovně. Už jednoho křečka nebo křečkovou snědl, říkají děti.
Děti se v centru nevěnují jen zvířatům – mají i spousty koníčků. Zatímco Galja hraje na kytaru a zpívá, Polinu zajímá naopak mentální aritmetika a gymnastická akrobatika. Váňa zatím žádné takové vyhraněné hobby nemá, ale baví ho algebra. Počítá například, kolik peněz utratil za týden. Je to tedy koníček, který je určitě užitečný nejen pro Váňu, ale pro nás všechny.
Děti se pomalu shlukují a připravují se na koncert. V hlavní roli je Galja. „Raz, dva, raz, dva, tři“ zní, zatímco Galja začíná hrát. Z kytary zní základní akordy i moly, které jsou doprovázeny dívčiným zpěvem.
O osudu Galji, Poliny, Váni. Alexeje a dalších dětí nevíme vůbec nic. Pár dní po návštěvě Českého rozhlasu do Pionýrské vtrhla ruská armáda a doteď se s pěstouny z dětského centra nepodařilo navázat kontakt.
