Klidná diskuse o změnách se v Izraeli ztratila. Reforma by zemi podle odbornice na právo pomohla
Krize v Izraeli utichla. Statisíce demonstrantů se vrátily domů. Odbory ukončily generální stávku. Premiér Benjamin Netanjahu přislíbil, že tolik sporný projekt soudní reformy zatím odkládá. Kvůli vládním návrhům zákonů zaznívala varování před občanskou válkou, nebo dokonce rozpadem Izraele. Opozice se obávala rozkladu demokratického systému. Racionální argumenty a klidná diskuse o soudní reformě ale v politické vřavě úplně zanikly.
„Jsme svědky přerodu Izraele z demokracie k diktátorskému režimu. Veškerou moc pak bude mít vláda. Naopak nejvyšší soud, který je v Izraeli vyvažující silou, přijde o své pravomoci,“ říká Rani, účastník protivládní demonstrace v Tel Avivu.
Během statisícových protestů zaznívala hesla „demokracie“ a „ne diktatuře“. Demonstranti dávali najevo, že právě demokracii vládní kroky ohrozí.
Někteří to ale vidí i z jiné perspektivy. „Podle mě je to přesně naopak. Reforma by Izrael přiblížila tomu, co mají lidé v západních demokraciích. Izrael nemá ústavu. Má některé základní zákony, ale ty nejdůležitější z nich byly schválené necelou polovinou poslanců Knesetu. A nejvyšší soud začal pomalu, ale jistě rušit zákony Knesetem schválené,“ vysvětluje profesorka práva Talia Einhornová, která je i titulární členkou Mezinárodní akademie srovnávacího práva.
Zároveň teď radí právnímu výboru Knesetu, který na vládní reformě pracoval. Reforma chce omezit pravomoci nejvyššího soudu. Oponenti tvrdí, že je nejvyšší soud zárukou ochrany lidských práv a práv menšin.
Je reforma nutná?
Einhornová naopak v souladu s vládou tvrdí, že se nejvyšší soud chová aktivisticky a že je třeba jeho postavení změnit.
„Dám vám příklad. Vláda chtěla vyhostit nezákonné migranty, kteří se usadili v jižním Tel Avivu. Místní lidi tím hodně trpí, vzrostlo tam násilí a práva místních Izraelců nebyla chráněna. Nešlo přitom o uprchlíky, protože uprchlíkem se člověk může stát jen v první bezpečné zemi, a tou Izrael v těchto případech nebyl,“ přibližuje profesorka a pokračuje:
Otázky a odpovědi: Proč se v Izraeli konají masové protesty a koho ohrožuje reforma soudnictví?
Číst článek
„Nejdřív se vláda snažila posílat odchycené migranty zpátky do Egypta, přes který přišli. Nejvyšší soud ale řekl: ne ne, to nemůžete. Pak je vláda chtěla umístit do zařízení, než opustí zemi. Soud řekl, že to nelze. Potom stát vymyslel finanční pobídky, aby opustili zemi. Nejvyšší soud řekl: v žádném případě, to nemůžete udělat.“
Oponenti reformy jsou převážně z řad sekulárních Izraelců. Říkají, že soudní reformu prosazují koaliční náboženské strany účelově, aby dosáhly zákona o zbavení ultraortodoxních židů povinnosti sloužit v armádě. Tento zákon zatím neustále naráží u nejvyššího soudu.
A podle navrhované reformy už nebude moci nejvyšší soud vládní zákony tak jednoduše zrušit.
„Drtivá většina příslušníků ultraortodoxní komunity v armádě neslouží. Přitom vojenská služba je v Izraeli povinná. V případě ultraortodoxních je tu ale problém na obou stranách. Armáda není vybavená na mobilizaci těchto lidí. Mají zvláštní jídelníček, musí být stranou žen, mají své náboženské předpisy. A pravidlem je, že pokud nejdou na vojnu, musí sedět ve škole a učit se Talmud. Kneset chtěl umožnit, aby ti lidé nemuseli sedět ve škole, ale mohli jít pracovat. Nejvyšší soud ale řekl: ne ne, tady musí být rovnoprávnost. Ale úplná rovnoprávnost mezi lidmi přece neexistuje,“ tvrdí Talia Einhornová.
„Drtivé většině západních demokracií jmenují soudce politici. I po izraelské reformě ale zůstane soudnictví nezávislé.“
Jedním z důležitých zákonů vládní reformy řeší jmenování soudců nejvyššího soudu. Podle vládního návrhu získá hlavní slovo ve jmenování soudců vládní koalice. Oponenti argumentují, že tím nejvyšší soud přijde o nezávislost.
„A jak jsou dnes soudci jmenovaní? V Izraeli jmenují sami sebe, soudci soudce. Nejvyšší soud má právo veta nad tím, kdo se stane jeho členem. Kneset se teď snaží změnit pravidla hry. Vím o jedné velké komparativní studii a v ní se ukázalo, že v drtivé většině západních demokracií jmenují soudce politici. I po izraelské reformě ale zůstane soudnictví nezávislé. Vždyť guvernéra banky také jmenují politici a banka i tak zůstává nezávislá,“ argumentuje Einhornová.
Chybí vysvětlení reformy
Oponenti vládní reformy tvrdí, že je šitá na míru Benjaminu Netanjahuovi, aby následně unikl svému soudnímu procesu za korupci.
Podle profesorky Einhornové ale v minulosti podobné reformy prosazovali i ti, kteří proti nim dnes brojí.
Češka žijící v Izraeli o protestech: Vláda se reformy nevzdá. Cítí, že kdyby došlo k volbám, neuspěje
Číst článek
„Našla jsem při zběžném prohledávání v historii dvacet návrhů na soudní reformu, pod kterými byli podepsaní členové dnešní opozice a které byly mnohem radikálnější, než co navrhuje vláda teď. Takže většina opozice není proti reformě. Ono to totiž není vůbec o reformě. Jim se jen nelíbí výsledky posledních voleb. Mluvila jsem s demonstranty při jedné blokádě ulice, kde jsem zůstala stát s autem, a ptala se jich, o co tu vlastně jde. A za chvíli mi bylo jasné, že nemají vůbec ponětí, o čem ta reforma je. Chybí tu pořádné vysvětlování té reformy veřejnosti,“ dodává.
Demonstranti protestují proti rozkladu demokracie v Izraeli. Podle Einhornové má přitom právě izraelská demokracie co dohánět.
„To, co tu teď máme, není pořádná demokracie. Podle indexu světových demokracií je ta izraelská demokracie chybná. I když si lidé myslí, jak je skvělá a že bychom neměli nic měnit. U nás má vláda zodpovědnost, ale moc – bez jakékoliv zodpovědnosti – mají nejvyšší soud a generální prokurátor. Za jakékoliv své špatné rozhodnutí nenesou vůbec žádnou zodpovědnost,“ uzavírá izraelská profesorka práva Talia Einhornová.
