Otázky a odpovědi: Proč se v Izraeli konají masové protesty a koho ohrožuje reforma soudnictví?
Izraelem už několik týdnů v řadě zmítají protesty proti vládě a kontroverzní reformě soudnictví. Co by plánovaná reforma pro nejvyšší soud znamenala? Kdo a proč ji prosazuje? A proč vyvolává ve společnosti tak silné vášně? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na šest základních otázek.
Kdo reformu navrhuje?
Změny ve fungování nejvyššího soudu navrhl ministr spravedlnosti Jariv Levin. Současná izraelská vláda má v čele Benjamina Netanjahua. Premiér, známý také pod přezdívkou Bibi, disponuje většinou 64 křesel v jednokomorovém parlamentu neboli Knesetu, který má 120 členů. Odborníci tuto vládu označili za nejnáboženštější a nejpravicovější v historii Izraele.
Nová vláda premiéra Netanjahua získala důvěru, je nejpravicovější v dějinách Izraele
Číst článek
Třiasedmdesátiletý Netanjahu je nejdéle sloužícím premiérem v zemi. Funkci zastával v letech 1996 až 1999 a 2009 až 2021. V roce 2021 byl sesazen z funkce koalicí osmi stran, které se sjednotily výhradně v odporu proti jeho vládnutí. Na politický vrchol se ovšem vrátil. Ve volbách ale jeho koalice zvítězila jen o 30 tisíc hlasů.
Současná vláda je koalicí Netanjahuovy strany Likud, dvou ultraortodoxních uskupení – Šas Arjeho Deriho a Jednotný judaismus tóry Jicchaka Goldknopfa a tříčlenné koalice kolem strany Náboženský sionismus. Právě strana Náboženský sionismus je krajně pravicová a nikdy předtím nebyla součástí parlamentní politiky.
Co by reforma znamenala?
Chystaná reforma, která již prošla prvním čtením, by prakticky omezila moc soudů ve prospěch parlamentu. Nově by například Kneset mohl přehlasovat rozhodnutí nejvyššího soudu většinou 61 hlasů. Reforma, která patří k prioritám vlády, by výrazně zredukovala kontrolní pravomoci soudu.
Tisíce Izraelců opět protestují proti reformě soudnictví. Netanjahu naznačil možné ústupky
Číst článek
Levin rovněž navrhuje, aby politici hráli větší roli při jmenování soudců. Stoupenci reformy tvrdí, že je třeba omezit zasahování soudu do politiky. Stal by se tak de facto institucí do počtu.
Kdo ji kritizuje?
Proti reformě se staví odborná veřejnost, prezident, opozice a statisíce demonstrantů. Vláda má ale v parlamentu pohodlnou většinu a je schopna prosazovat reformy nebo nové zákony velmi rychle.
Izraelci proti vládě demonstrují prakticky od jejího vzniku na konci prosince minulého roku. Od začátku února demonstranti volají i po proměně systému fungování nejvyššího soudu. S varováním kromě opozice přišly také izraelské banky a technologický sektor. Podle nich může reforma ohrozit občanské instituce, které přispívají k prosperitě země.
Po nedělním odvolání ministra obrany Joava Galanta se podle neověřených údajů v ulicích sešlo zhruba 600 až 700 tisíc lidí. Izrael má 8,3 milionu obyvatel, demonstrovat v neděli tedy přišlo zhruba osm procent z nich.
Proč vládě vadí nejvyšší soud?
Nejvyšší soud stojí současné vládě v cestě k mnoha kontroverzním reformám, které plánuje.
V Izraeli bojují o základy demokracie. Takhle rozdělená společnost ještě nebyla, hodnotí analytička
Číst článek
„Vláda chce výrazně posílit židovský stát nebo židovský charakter Izraele na úkor toho demokratického, což v praxi znamená, že nežidovští občané budou v mnohem slabší pozici. Ale nejen to. Židovský charakter bude definován na základě ortodoxní verze judaismu, což je verze judaismu, kterou vyznává v Izraeli, ale i mezi Židy mimo Izrael malá skupina,“ řekla v podcastu Vinohradská 12 ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
To by v praxi mohlo znamenat například rozdělení veřejného prostoru na ženskou a mužskou část. Jednalo by se například o parky nebo pláže, v extrémním případě ale i o veřejnou dopravu.
Proti tomu by se ale mohl postavit právě nejvyšší soud, jehož moc má plánovaná reforma omezit. V minulosti už vícekrát proti podobným změnám zasáhl. Díky reformě by ale odpor soudu mohla vláda lehce přehlasovat. Zároveň by politici mohli disponovat větší mocí při jmenování soudců.
Koho změny ohrožují?
Izrael nemá psanou ústavu ani druhou komoru parlamentu, podotýká Kalhousová. Tím pádem tedy ani mnoho kontrolních mechanismů. Pokud by reforma prošla, budou ohroženy menšiny, na prvním místě izraelští Arabové, ale i homosexuálové nebo ženy.
Vláda chce zničit ústavní soud a usiluje o absolutní moc, říká o protestech Izraelec, který žije v Česku
Číst článek
„Legislativa, kterou se snaží schválit, je první kapitolou v přeměně Izraele na diktaturu, která přivede soudce z vlády – soudce, kteří soudí jako v Maďarsku a Rusku, které vláda vybere za zničení domu,“ stojí v prohlášení organizátorů demonstrací.
Jaký je zájem Netanjahua?
Kritika se na Netanjahua snáší i kvůli jeho pochybením. Je tak prvním úřadujícím izraelským premiérem, který se objevil u soudu jako obžalovaný. Je souzen pro obvinění z podvodu, porušení důvěry a úplatkářství. Všechno ale popírá.
Navzdory tomu ovšem stále zastává funkci premiéra, a to díky dohodě se soudem. Netanjahu totiž souhlasil s prohlášením o střetu zájmů. Generální prokurátor poté rozhodl, že prohlášení znamená, že premiér se nemůže podílet na vytváření politiky soudní revize.
V současné době je před izraelským nejvyšším soudem žádost o prohlášení Netanjahua za nezpůsobilého pro úřad premiéra, protože toto prohlášení porušil.
