Tusk jako Němec, PiS jako zloději. Polsko je před volbami, předcházely jim nadávky i fyzické útoky
Na budově nádraží v polské Poznani se objevilo heslo z roku 1981: „Pogrom strany programem národu.“ Zatímco v 80. letech slogan mířil proti komunistům, dnes proti vládní straně Právo a spravedlnost. Polarizace polské společnosti nebyla nikdy větší než právě teď. Parlamentním volbám předcházely nadávky politikům i umělcům, ale i fyzické útoky.
„To tady ještě nikdy nebylo,“ říká seniorka z Varšavy o současné náladě v Polsku před volbami. Jméno uvést nechtěla z obav o vnoučata. Tak jí říkejme paní Elżbieta. Potkaly jsme se nedaleko kostela. Když jsem se jí zeptala, co si myslí o náladě ve společnosti, jen si povzdechla a navrhla, že si sedneme na lavičku, aby si na to mohla zapálit.
A tak sedíme na nové lavičce před krásným cihlovým kostelem a paní Elżbieta vypráví. „Já chodím do parku jako jiní důchodci. A už se tam se mnou nikdo nebaví. Jak jim povím, že volím platformu… oni volí PiS, a když jim řeknu, že PiS krade, tak mi na to jedna paní odpověděla: No, kradou, ale nám daj…“
Vůbec už pak nerozumí nadávkám, které proti předsedovi opoziční Občanské platformy Donaldu Tuskovi vládní tábor používá – například že má zrzavé vlasy nebo že je Němec, jak neustále opakuje předseda Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński. „Tusk že je Němec?“ opakuje pohoršeně paní.
„On je Kašub. A Kašubů je několik set tisíc a jsou to Poláci, narodili se v Polsku. Jak Kaczyński může někoho takhle urážet? Že je Němec? Že se spřáhl s Merkelovou. Jasně že s ní musel být v kontaktu, když byl premiér. PiS taky říká, že Němci můžou za všechno špatné v Polsku – okrádají nás, nezaplatili válečné reparace. Skutečně málokdo udělal pro zničení vztahů se sousedními zeměmi tolik co PiS. Teď nás rozhádali s Ukrajinou.“
Seniorka při tom naráží na vyostřené vztahy, které způsobil polský zákaz dovozu ukrajinského obilí, obilného šrotu a olejnin. V televizi PolsatNews o několik dní později premiér Mateusz Morawiecki řekl, že Polsko už kvůli vlastnímu přezbrojování nedodává Ukrajině vojenskou techniku.
Referendum ,4xNE‘ chce část Poláků bojkotovat. Na venkově je to ale nemožné, myslí si komentátor
Číst článek
Chyba překladu vyvolala ve světě pozdvižení. A i v současném sporu Polska a Ukrajiny vidí polská vláda Německo. Ministr Zahraničí Zbigniew Rau v televizi PolsatNews řekl, že varoval Ukrajinu, že pokud si Německo diplomaticky bude muset vybrat mezi Kyjevem a Moskvou, zvolí Moskvu.
„Je to Němec! Ještě jednou opakuju Němec! Für Deutschland se říká, on dělá pro Německo,“ řekl Jaroslaw Kaczyński na setkání s voliči v obci Przysucha, kvůli kterému se nezúčastnil předvolební debaty na TVP.
Donald Tusk se zúčastnil. Když odpovídal na otázky, voliči Práva a spravedlnosti venku u velkoplošné televize volali: „Do Berlína, do Berlína.“
Němci jsou nepřátelé
„Snad ani nechci připomínat případ ‚dědy z wehrmachtu‘, která tvrdě zasáhla nejen Donalda Tuska a celou společnost Kašubů,“ popisuje původ a podobu protiněmecké rétoriky v Polsku Magdalena Lemańczyková z Institutu studií politiky Polské akademie věd.
To, že příbuzný předsedy opoziční strany sloužil v německé armádě, často opakoval Jaroslaw Kaczyński. Dědu Donalda Tuska v roce 1939 zadrželi členové gestapa a jako jiné Kašuby ho odvlekli do koncentračního tábora. Později ho donutili vstoupit do Wehrmachtu, odkud dezertoval.
„Němci jsou vlastně hlavními nepřáteli Polska od roku 2015, kdy začalo vládnout Právo a spravedlnost. Jsou popisovaní jako národ, který chce ovládnout celou Evropskou unii. Je to takový strašák pro voličské jádro PiSu a naneštěstí to pořád funguje. Což můžeme vidět v průzkumech, které dělá centrum CBOS. Z výsledků jednoho z posledních vyplývá, že v Polsku vzrostla nechuť k Němcům. Dokonce převyšuje sympatie. 40 procent dotázaných vyjádřila nechuť k Němcům, zatímco jen 33 procent dotázaných vyjádřilo sympatie,“ srovnává Lemańczyková.
Na druhé straně spektra jsou Češi a Slováci, které Poláci řadí mezi své nejoblíbenější cizí národnosti.
Polsko je v demografické krizi. Do nepopulárních řešení se ale stranám nechce, volí raději drahá
Číst článek
Magdalena Lemańczyková ale uvádí i praktické dopady vládní protiněmecké nálady. Týká se německé menšiny v zemi.
„Je to první případ bezprostřední diskriminace uznané národnostní menšiny v Evropě po roce 1989. Týká se to rozpočtového zákona, který zlikvidoval dotace na výuku jazyka německé menšiny. Následně ministr školství Przemyslaw Czarnek snížil počet hodin němčiny jako menšinového jazyka z tří hodin na hodinu týdně. A tam se neučí jen jazyk. Ale taky kultura, historie,“ vyjmenovává Lemańczyková. Odbornice na německou menšinu se teď setkává mezi členy této menšiny se strachem.
Ministerstvo školství opatření zdůvodňuje narovnáním práv německé menšiny v Polsku a Poláků v Německu. Poláci žijící v Německu ale proti změně zákona také protestovali s tím, že polská vláda nemá právo zneužívat Polonii (polská diaspora ve světě – pozn. red.) ve vnitřních záležitostech, které jsou navíc namířené proti dětem.
Útoky na Agnieszku Holland
Donald Tusk ale není jediný, na koho členové vládnoucí koalice před parlamentními volbami útočili. 21. září přišel do kin film Zelená Hranice Agnieszki Holland.
Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro ji přirovnal k propagátorům německé Třetí říše a obvinil ji z práce pro Německo. Prezident Andrzej Duda opakoval frázi použitou Pohraniční stráží: „Jen prasata sedí v kině.“ Jaroslaw Kaczyński označil diváky filmu za Putinovu armádu.
Kvůli neustálým slovním útokům politiků a protestům před kiny hrajícími film, měla Agnieszka Holland po celou dobu ochranku.
4:11
Polští odpůrci vyhání režisérku Agnieszku Holland za její nový film do Ruska. Vatikán ji ocení
Číst článek
„Už jsem si myslel, že mě nic nezaskočí, ale každý další den je hůř,“ kroutí hlavou pan Tadeusz, starší muž s kolem, které ozdobil vlajkou Evropské unie. Připojil se k Průvodu milionu srdcí, který 1. října prošel centrem Varšavy.
„Padají takové řeči, které jsou daleko za hranicí. Nemůžeme o Tuskovi tvrdit, že je Němec, že není patriot. Náš prezident zase používá podlé urážky a pohrdavě se vyjadřuje o umělcích, jako je Agnieszka Holland. Prezident, premiér i politici by se měli chovat podle nějakého standardu. Ale to, jak se vyjadřují naši představitelé, je strašné,“ vadí mu.
Vyvolávání nenávisti už v Polsku před volbami vedlo k několika útokům na senátory, poslance nebo jejich kanceláře. 6. října muž s nožem vnikl do kanceláře senátora z Občanské platformy Krzystofa Kwiatkowskiého a nadával mu do Němců. Na začátku září napadl slovně a potom i fyzicky poslance Občanské koalice Boryse Budku. Nadával mu do Němců a zničil mu telefon. O několik dní později byla napadena poslankyně Marta Wcisłová.
Napadení ale nahlásil taky poslanec Práva a spravedlnosti Paweł Kaleta a policie řeší i poničení kanceláře vládní strany v Zgierzu.
„Vláda se snaží živit negativní stereotypy. To je to: zlý Němec, nebezpeční uprchlík,“ popisuje chování polských politiků Andrzej Ryszard, ředitel Institutu filozofie Polské akademie věd.
4:06
Nízké daně přebily popírání práv žen i nenávistné projevy. Část mladých Poláků chce volit krajní pravici
Číst článek
„Část lidí na to slyší. Ale je to zmenšující se část společnosti. Vychází to z toho, že Právo a spravedlnost má zprimitizovanou a zastaralou představu o Polácích. Pokud se totiž podíváme na výzkumy, třeba i prováděné u nás v Akademii věd, zjistíme, že společnost v Polsku se v přístupu k cizincům, uprchlíkům, sexuálním menšinám liberalizuje. Navíc velmi rychle. Je čím dál tolerantnější a modernější, než by si Právo a spravedlnost chtělo připustit,“ upozorňuje Ryszard.
To odráží i skutečnost, že v letošní kampani vládní strana skoro neútočila na LGBTQ+. Letošní červnový duhový Pochod rovnosti ve Varšavě se navíc těšil rekordní návštěvnosti. Poprvé uspořádali duhový pochod taky v Białymstoku. Na účastníky stejné akce v Lodzi ale někdo střílel vzduchovkou.
„Kdo ví, jestli ty volby nebudou tím momentem změny,“ uvažuje Ryszard. Nedělní parlamentní volby nejsou podle něj volby politické, ale civilizační. „Společnost se musí rozhodnout, jestli se chce více upevnit v strukturách a ideách Západu, nebo jestli bude směřovat na Východ, i když s protiruskou rétorikou.“
Polská společnost je dnes silně polarizovaná. Rozdělené jsou celé rodiny, města a venkov, média. Dokládá to i pondělní debata na TVP, kde si představitelé dvou nejsilnějších stran – Mateusz Morawiecki z PiS a Donald Tusk z KO – místo představování programu svých stran většinu času nadávali a vytýkali způsob vládnutí. Zazněly urážky jako Pinocchio, tchoř, lhář nebo žvanil.
