Referendum ,4xNE‘ chce část Poláků bojkotovat. Na venkově je to ale nemožné, myslí si komentátor
Poláci se kromě parlamentních voleb v neděli budou moci vyjádřit i v celonárodním referendu. Od vstupu země do Evropské unie v roce 2004 je to teprve druhé národní referendum v historii země. A od začátku ho provází kontroverze. Ty se dotýkají podoby otázek, financování kampaně i zapojení státních firem do jeho podpory.
Lena sedí na lavičce v parku. Už je po práci, a tak dělá doprovod kamarádce, která má na nedalekém dětském hřišti dceru. „Ne. V žádném případě se referenda účastnit nebudu,“ odpovídá razantně na otázku a vysvětluje své důvody.
„Ty otázky jsou zformované nesrozumitelně a tak, aby na ně bylo možné odpovědět jediným způsobem. A když neodpovím, stejně se to bude počítat. K volbám půjdu, ale referenda se nezúčastním,“ podotýká Lena.
Polsko je v demografické krizi. Do nepopulárních řešení se ale stranám nechce, volí raději drahá
Číst článek
Její kamarádka o tom mluvit nechce. Mnoho lidí o své účasti v referendu mluvit nechce. Sdílná je až paní Bożena, která o kousek dál u tramvajové zastávky prodává ovoce a zeleninu.
„Z toho, co mi povídali moji známí, ani já, ani oni v referendu spíš hlasovat nebudeme. Ve volbách ano. Těch se mile ráda zúčastním, plánuju hlasovat proti PiS. To referendum, to už je uměle nastavované,“ vysvětluje.
Případ Leny, Bożeny a jejích známých komentuje politický komentátor Michał Karnowski.
„Ve Varšavě, v Poznani, V Gdaňsku – městech liberálně-levicových – stoprocentně většina lidí půjde k volbám a zkusí si nevzít od komise hlasovací lístek do referenda.“ Ale pak je podle něj ještě jedno Polsko.
„To je Polsko mimo velká města, kde volby jsou trochu svátkem, trochu výpravou po návštěvě kostela, kde se jde hlasovat s celou rodinou, kde v komisi sedí známý nebo třeba i bratr, strýček – zkrátka všichni se tam znají – tam není možné nehlasovat,“ říká.
I odmítnutí je názor
Jako příklad uvádí svou osobní zkušenost.
„Já jsem z pod Olsztyna a v mojí komisi sedí paní učitelka, která mě učila a zároveň se přátelí s mojí mámou. A v takové situaci lidé nechtějí přijít a říkat: Já nechci kartu do referenda. Pamatujme, že odmítnutím lístku taky odhalujeme naše politické názory. Je to taková manifestace a v malých obcích lidé neradi ukazují svoje politické názory,“ popisuje.
Proto nevěří, že by mimo velká města měla hromadná výzva k bojkotu referenda význam. Proč ale referendum budí takové kontroverze? Jde například o formulaci otázek, které kritici označily za manipulativní.
Nízké daně přebily popírání práv žen i nenávistné projevy. Část mladých Poláků chce volit krajní pravici
Číst článek
První otázku představil na začátku srpna předseda Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyňski: Podporujete prodej státních aktiv zahraničním subjektům, což povede ke ztrátě kontroly Polek a Poláků nad strategickými sektory ekonomiky?
Druhá otázku zveřejnila místopředsedkyně vlády Beata Szydłová: Souhlasíte se zvýšením věku odchodu do důchodu na 67 let?
Další otázku položil Polákům ministr bezpečnosti Mariusz Blaszczak: Podporujete zbourání zábrany na hranici Polska s Běloruskem?
A tu poslední premiér Mateusz Morawiecki: Podporujete přijímání tisíců uprchlíků z Afriky a Blízkého východu na základě nařízení evropské byrokracie?
Otázky jsou postavené tak, aby odpověďmi bylo čtyřikrát NE. K bojkotu referenda vyzvala voliče kromě Občanské koalice také Nová levice. Koalice Třetí cesta hlasování napadla u Nejvyššího soudu.
Podle ní vedení záznamu u lidí, kteří odmítnou vzít si lístek do hlasování, povede například na venkově k ostrakizaci. A stěžovala si i na pořádání referenda společně s parlamentními volbami. Žádnou z těchto stížností Nejvyšší soud neuznal.
Politický věrnostní program
Polská pobočka Amnesty International zveřejnila na sociálních sítích dnes už virální půlminutový spot odrazující k účasti v referendu.
V něm paní v komisi nabízí referendový lístek jako věrnostní program. V balíčku je strašení Evropskou unií, uprchlíky a lámání lidských práv. A není to jediný demobilizační spot v předvolební kampani.
„Vládnoucí koalice zvolila takové otázky, které nastaví téma parlamentních voleb,“ popisuje komentátor Karnowski.
„Opozice se snažila, aby volby byly o právu na přerušení těhotenství. Vládnoucí tábor naopak chce, aby více vynikalo téma bezpečnosti. Považuje to za nejdůležitější a je to téma, ve kterém má silnou podporu. Drtivá většina Poláků si myslí, že současná vláda jim zajistila bezpečí. A Právo a spravedlnost to v kampani chce prodat. Referendum vlastně je součástí kampaně,“ dodává.
Jak Karnowski popsal, nelegální migrace, válka na Ukrajině a bezpečnost jsou témata, o kterých se Poláci veřejně i soukromě běžně baví. Proto je to téma do mobilizace voličů. Někteří ale v otázkách nevidí skutečný zájem o lidi, ale pouze snahu o zisk volebních hlasů.
Modernizaci armády Poláci vítají. Opozice chce v případě vítězství provést audit nákupů
Číst článek
„Mně přijde, že jsou ty otázky formulované moc obecně. Například ta o odchodu do důchodu. Vždyť to má záležet na zdravotním stavu, na povolání. Já pracuju fyzicky a možná budu muset jít do penze předčasně. Otázka by měla být zformulovaná jinak. A nejen ona, i ty další,“ myslí si Bartolomiej, který se živí instalací ventilací a klimatizací.
Výtky má i k otázce na prodej státních firem zahraničním podnikům. Má jít podle něj o individuální posouzení, jaké výhody či nevýhody to přinese nejen státu, ale i zaměstnancům. Bartolomiej ještě váhá, jestli se referenda zúčastní.
Opozice v tomto případě často argumentuje, proč vláda neuspořádala takové referendum předtím, než prodala akcie ropné společnosti Lotos Saúdské Arábii a Maďarsku.
Prodej gdaňské rafinerie dokonce zmínil předseda opoziční Občanské koalice Donald Tusk v předvolební debatě na provládní TVP. Řekl, že Saúdská Arábie zaplatila za fotbalistu Cristiana Ronalda dvojnásobek než za polskou nejmodernější rafinerii.
‚Vadí mi migranti‘
Naopak rozhodnutý jít hlasovat v referendu je Ryszard, bývalý pracovník ve stavebnictví, toho času už rok v penzi, ale s brigádou. „Mně vadí ten unijní nápad s migranty,“ popisuje. Obává se, že by situace v Polsku pak byla stejná jako v jiných zemích, a dává jako případ Švédsko.
„Tady ještě lidi – staří, mladí – na ulici můžou vyjít a nemusí se bát. Ale tam třeba mladé holky… to i tady by pak měli problém. A navíc, pomohli jsme Ukrajině. Těch tu je všude. Ale to jsou lidi, kteří pracují. Byl jsem na odběru krve a sestřička byla Ukrajinka. Moc toho polsky neuměla. Ale tamti? Myslím ty z Afriky a tak… to nejsou lidi co k čemu,“ myslí si.
Evropský mechanismus přerozdělování uprchlíků počítá s tím, že unijní státy přeberou od těch nejzatíženější určité množství lidí žádajících v Evropské unii o azyl.
Pokud ne, zaplatí za každého takto nepřijatého solidární příspěvek dvacet tisíc eur, tedy asi půl milionu korun.
„Tak mi máme unii platit dvacet tisíc eur a Unie nám na jednoho Ukrajince dá dvě stě eur?“ pokrčuje Ryszard a označuje to za nespravedlnost.
Stejný argument používá polská vláda, která navíc tvrdí, že lidé z Afriky a Blízkého východu v Polsku být nechtějí a není možné nutit je k pobytu v něm.
V Polsku začíná platit novela trestního zákona. Experti mají výhrady a řešit ji bude i Ústavní soud
Číst článek
Vláda ale už veřejně nezmiňuje, že Česko a Polsko mají z evropského relokačního mechanismu kvůli přijetí velkého množství uprchlíků z Ukrajiny výjimku.
„Ten tábor Jaroslawa Kaczyňskiého vlastně přemýšlí takto: jestli vyhrajeme volby a v náš prospěch dopadne i referendum, dá nám to silný mandát – například v jednání s Evropskou unií, Bruselem. Budeme moci říct: jednáme na základě vůle národa, a proto se například neshodujeme na přemístění imigrantů,“ v případě prohry má být referendum podle Michała Karnowskiého pojistkou.
„Jestli vyhraje opozice, referendum neumožní opoziční vládě jednat proti výsledkům referenda,“ pokračuje.
Právní závaznost?
Pokud ovšem bude referendum právně závazné. K tomu se ho musí zúčastnit více než 50 procent oprávněných voličů.
V posledním průzkumu společnosti United Surveys odpovědělo, že plánuje hlasovat jak v parlamentních volbách, tak v referendu skoro 56 procent dotázaných. Průzkumu se účastnilo 1000 respondentů starších 18 let.
Polští odpůrci vyhání režisérku Agnieszku Holland za její nový film do Ruska. Vatikán ji ocení
Číst článek
Kritiku ale budí i to, že kampaň k referendu nemá finanční limity – na rozdíl od kampaně k parlamentním volbám. Do kampaně se navíc zaregistrovaly i nadace státních podniků, které vedou lidé napojení na Právo a spravedlnost.
Registrace je opravňuje vést bezplatnou kampaň v dříve veřejnoprávních, dnes provládních médiích – médií s největším dosahem v Polsku.
Po celé zemi – v televizi TVP, v regionálních médiích skoupených státním gigantem Orlen, na jeho trafikách, na billboardech – se tak objevují spoty a plakáty zobrazující referendový lístek s návodem, jak v něm hlasovat. Označit čtyřikrát NE.
