Hel bránili Poláci před nacisty měsíc jen čtyřmi děly. Obranný výbuch udělal z poloostrova ostrov

Když nacistické Německo zaútočilo 1. září 1939 na Polsko, obránci Helu vzdorovali déle než měsíc. Za cenu obrovských ztrát. Obranu poloostrova připomínajícího kosu ukončila až kapitulace. Od roku 2006 se události věnuje Muzeum obránců pobřeží, které sídlí v jedné z dělostřeleckých baterií. O dobové exponáty nemají tamní provozovatelé, historici i návštěvníci nouzi. Dodnes totiž moře při bouřích vyplavuje úlomky vojenské techniky.

Od stálé zpravodajky Varšava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obránci vojenského skladiště Westerplatte vzdorovali útokům nacistických jednotek týden. Obránci Helu déle než měsíc.

„Padla taková slova: ‚Všichni kapitulují v září, ale my vydržíme do října.‘ A do 2. října obránci Helu taky vydrželi,“ popisuje Karol Wójczyk, který má na starosti mimo jiné konzervaci nalezených zbytků obranného vybavení na Helské kose.

Pracuje pro Muzeum obrany pobřeží, jeho velká část expozice je věnovaná dvaatřiceti dnům obrany proti německým jednotkám útočícím z moře, vzduchu i pevniny.

Areál Muzea obrany pobřeží | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

„Tady u Helu byly před válkou čtyři torpédoborce –  Wicher, Burza, Błyskawica a Grom,“ vysvětluje Karol. 8. srpna ale přišel rozkaz, že polské válečné lodě v Baltu musí být ochráněny před zničením.

Po vydání rozkazu Burza, Błyskawica i Grom vypluly plnou rychlostí k Velké Británii. Wicher ve vojenském přístavu zůstal.

„Měl vytvořit minové pole. Ale akce skončila fiaskem, protože na torpédoborec zaútočily německé bombardéry. Velitel byl smrtelně raněn, stejně jako velká část posádky. Říká se, že moře kolem lodi bylo zbarvené krví do ruda. 3. září se Wicher potopil,“ vypráví Karol. 

Obránci Helu měli na obranu jen jednu velkou dělostřeleckou baterii – pojmenovanou po Heliodoru Laskowskiém – se čtyřmi děly. Velel jí kapitán námořnictva Zbigniew Przybyszewski.

Část poloostrova byla podminovaná | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

Když se 25. září k ostřelování Helu přidala i německá bitevní loď Schleswig-Holstein, která se předtím účastnila útoku na Westerplatte, Przybyszewski utrpěl zranění. Zasáhl ho šrapnel. Na pozici ale vytrval a dál velel opětovné palbě, při které obránci bitevní loď zasáhli.

Poprava válečného hrdiny

Przybyszewski ztratil hodně krve, ošetřit se nechal až po konci ostřelování v polní nemocnici, ze které druhý den utekl, aby mohl dál velet obraně, což podle Wóczyka pozvedlo morálku. Przybyszewski válku přežil a po ní sloužil jako velitel Námořní dělostřelecké služby.

V roce 1952 ho ale soud odsoudil na základě stalinského práva ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti. Za údajnou špionáž. Popravený byl střelou do týla ve Varšavě a jeho tělo pohodili do hromadného hrobu obětí polského komunistického režimu. Jeho ostatky se podařilo exhumovat a identifikovat v roce 2014.

Muzeum obrany pobřeží Helu počítá i s českými návšetěvníky | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

Některé z místností muzea jsou uzpůsobeny tomu, aby připomínaly místa na bojišti. Správci například přetvořili jeden z muničních skladů na zemljanku.

„Když v roce 1939 Němci ostřelovali, bombardovali Hel, bylo těžké se před střelami ukrýt. A tak vojáci kopali zemljanky, které vypadaly přesně takto. Měly sociální zařízení, lůžko, takovou jídelničku. Muselo to být o strach, ten stres, když přežíváte v podzemí a celou dobu na vás prší bomby,“ popisuje Karol.

Z Přemyšli vyjela lokomotiva pokrytá fotkami rodiny zavražděné nacisty. Za války pomáhali židům

Číst článek

Uvnitř je na řetězech zavěšená palanda, místnost, která možná mohla sloužit i jako ošetřovna. Jsou v ní berle, gáza a návod, jak zafixovat zlomeninu. Vedle je zase místnůstka s rádiem a stolkem, na něm rozložené noviny Express Poranny, jehož titulka informovala o tom, že Francie a Velká Británie vstoupila do války s Německem. 

A u novin stojí popelník. „Tady máme takový detail – cigaretové nedopalky. Taky jsme sem dávali suchary, ale návštěvníci nám je jedli,“ krčí Karol rameny. 

V další z místností jsou velké cedule se jmény všech, kteří se prokazatelně obrany Helu zúčastnili. Mnozí návštěvníci dodnes v seznamech hledají své příbuzné a podle Wójczyka s sebou někdy přinášejí předměty, které jejich příbuzným – obráncům – patřily.

Z poloostrova ostrov

„Když se Němcům nepodařilo dobýt Hel z moře ani ze vzduchu, zkusili to po zemi. Jenže polští sapéři zakopali v nejužším místě poloostrova torpédové hlavice. Když začal útok, počkali, až nepřítel přijde nad bariéru, a pak ji celou vyhodili do vzduchu. A tak vlastně udělali z poloostrova ostrov,“ popisuje Karol.

Obranu Helu ukončila až kapitulace Polska. „Dne 28. září kapitulovala Varšava. 29. září kapituloval Modlin. S pádem hlavního města zmizel důvod, proč Hel dál bránit. Obránci vytrvali ještě do 2. října,“ upřesňuje Karol Wójczyk.

Zrekonstruované dělo na baterii | Foto: Kateřina Havlíková | Zdroj: Český rozhlas

V té době se dál bránili ostřelování, ale zároveň ničili techniku, která by jinak přišla do rukou okupačním jednotkám. Po zabrání Helské kosy němečtí vojáci nevěřili, že se jim Poláci celou dobu bránili jenom děly ráže 152,4 milimetrů.

Hlavní expozice Muzea obrany pobřeží je umístěná do železobetonové dělostřelecké baterie Schleswig-Holstein. Tu Němci vybudovali v roce 1940, po zabrání Helu – kvůli obavám ze sovětské Baltské flotily. Dnes je část jeho staveb veřejnosti přístupná, zatímco jiné objekty nepovšimnuty chátrají.

Kateřina Havlíková, dit Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme