„Z Česka zaznívalo, že chceme silné portfolio podle dvou kritérií: velký rozpočet a velké generální ředitelství. A pan Síkela má portfolio, které má největší rozpočet a největší ředitelství. Pracovat bude zejména vně Unie, takže domů do Evropy moc nepřinese, ale jeho vliv může být zásadní,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.

Síkelovým úkolem totiž bude vyjednávat s mimounijními zeměmi a hledat partnery, kteří by mohli Evropě pomoci v boji o zdroje a technologie. Cílem také bude zbavit se závislosti na Číně a Rusku. Zároveň ale bude muset vyvažovat zájmy jednotlivých členských zemí, které mají vlastní představu, kde a do čeho by se mělo investovat.

„Nepochybně dostal od předsedkyně Komise zadání, aby rozpohyboval obrovský projekt Global Gateway. Jde o soubor investic do infrastrukturních či energetických projektů, které by měly rozšířit vliv Evropské unie v Africe, Latinské Americe, Blízkém východě a Indo-Pacifiku,“ uvádí Jourová.

Současně připouští, že tato agenda dosud byla v České republice spíše neviditelná. Politici podle ní veřejnosti dostatečně nevysvětlují, proč je důležité investovat v třetích zemích, čeští exportéři to ovšem chápou velmi dobře a i oni budou moci využít vlivu českého eurokomisaře.

Slovenské dilema

Rozdělení portfolií přirovnává Jourová k rébusu, po jehož vyřešení si prý Von der Leyenová viditelně oddechla. Vedle geografických, politických a genderových kritérií musela zohledňovat také kvalifikaci jednotlivých kandidátů. Právě velké zkušenosti stojí za nominací slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče, který má mít na starosti obchod.

„Je to neuvěřitelně schopný vyjednavač a politik. Bude mít několik tvrdých oříšků k rozlousknutí, například jednání se Spojenými státy o bezbariérovém obchodu. Ursula pominula momentální trendy na Slovensku, které Komise vnímá negativně,“ komentuje místopředsedkyně Komise.

Jourová upozorňuje na to, že Česko si prohodilo portfolia s Finskem a že významné posty v nové unijní administrativě mimo západoevropských států získalo i Pobaltí. Komisařem pro obranu a vesmír se má stát Litevec Andrius Kubilius.

„Často dostávám otázku, jestli Unie bude mít svou armádu. Nebude. Ale Kubilius se bude muset velice otáčet, aby prosadil společné nákupy technologií, investice do infrastruktury pro možné pohyby vojsk nebo podpořil výzkum a vývoj pro evropské armády. Je to nová agenda, která ale vznikla na základě urgentní potřeby,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít