Z Přemyšli vyjela lokomotiva pokrytá fotkami rodiny zavražděné nacisty. Za války pomáhali židům
Za druhé světové války pomáhalo židům 160 tisíc až 360 tisíc Poláků, přestože jim za to hrozil trest smrti, uvádí muzeum POLIN ve Varšavě. Mezi nimi byla i rodina Ulmů z Podkarpatska. V podkroví ukrývala osm lidí. Konce války se nikdo z nich nedožil. V roce 1943 do domu vtrhli Němci a všechny na místě zastřelili. Rodinu Ulmů bude od tohoto týdne připomínat lokomotiva na trase Přemyšl-Berlín. Pokrývá ji zvláštní grafika.
Na sedmé koleji u prvního nástupiště nádraží Warszawa Centralna stojí osamocená lokomotiva. U obou kabin je modrá, po bocích ji ale zdobí šedobílé rodinné fotografie obětí a nápisy v polském i anglickém jazyce – „Není větší lásky!“ nebo „Zavraždění Němci za pomoc židům v době druhé světové války!“
Zatímco v Nizozemsku jsou symbolem hrdinství a pomoci pronásledovaným v době druhé světové války například Walraven van Hall nebo Miep Giesová, v Polsku se takovým vzorem stala rodina Ulmů.
„Miep Giesová byla statečná žena, hrdinka. To ona ukrývala rodinu Anny Frankové v Amsterdamu. Tady se příběh s tím rodiny Ulmů podobá,“ přirovnal k sobě oba příběhy viceprezident společnosti PKP Intercity Tomasz Gontarz při představení lokomotivy s unikátní grafikou.
A pokračoval: „Podobá se i v tom, že kvůli udání byli nakonec ukrývané židovské rodiny odhaleny. Rodinu Anny Frankové transportovali do vyhlazovacího tábora. Rodinu ukrývanou Ulmovými Němci postříleli na místě. A tady se příběhy různí – a ukazují rozdíl mezi západní a východní Evropou pod německou okupací za druhé světové války. Paní Giesovou nezatkli, nepopravili za pomoc židům. Válku přežila a dožila se požehnaného věku. Zemřela v roce 2010.“ Rodina Ulmů ale podle něj zaplatila za pomoc nejvyšší cenu – nejen rodiče, ale i malé děti.
Lokomotiva bude od tohoto týdne obsluhovat spoj Přemyšl – Berlín. Na své více než 800 kilometrů dlouhé trase přejede celé Polsko. Lokomotiva s grafikou je další z projektů podpořených Kanceláří polského prezidenta, který má připomenout osud Poláků, kteří za okupace podali pronásledovaným pomocnou ruku.
Jak popsal státní tajemník Wojciech Kolarsi, celý počin zastřešil přímo prezident Andrzej Duda.
Rodina Ulmů žila v Markowé, který před válkou patřil do Lvovského vojvodství. Dnes spadá do Podkarpatska. Její osud představil Wojciech Kirejczyk - ředitel kanceláře programu Niepodległa: „Józef a Wiktoria měli šest dětí a sedmé na cestě. Měli hospodářství, Józef sadařil, byl včelařem, nadšeným fotografem a taky se hodně podílel na veřejném životě Markowé.“
Děti unášeli už nacisté. Historička vypráví 80 let starý příběh z protektorátu
Číst článek
Za druhé světové války byli židé v Německem okupované části Polska nuceně přesídlováni do ghett, odkud byli transportovaní do vyhlazovacích táborů převážně umístěných v Polsku. Před válkou v Polsku žily asi tři miliony židů. Všichni měli být zlikvidovaní v rámci konečného řešení židovské otázky. Jakákoliv pomoc jim byla trestaná smrtí.
Józef s Wiktorií u sebe ukryli osm židů. Několik měsíců se o ně starali. 24. března 1943 do domu přišli němečtí vojáci. Na místě popravili nejen ukrývané židy, ale celou rodinu Ulmů – Józefa, Wiktorii v sedmém měsíci těhotenství a šest dětí.
„Chtěli bychom s příběhem Ulmů seznámit co nejvíce lidí – nejen v Polsku, nebo Německu. Stačí se rozhlédnout, jsme na nádraží Warszawa Centralna, v dopravním uzlu, kterým prochází a projíždí pasažéři z různých koutů světa,“ popisuje historik a zástupce ředitele polského Institutu paměti národa Mateusz Szpytma.
Zatímco lokomotiva bude pohyblivou připomínkou obětí druhé světové války, ve vestibulu Centrálního nádraží ve Varšavě rodinu Ulmů a dalších Poláků, kteří pomáhali pronásledovaným za druhé světové války, připomíná panelová výstava.
Ta obsahuje i dobové fotografie, které v Markowé pořídil Józef Ulma. Součástí je i kopie listiny z roku 1995, kdy byla rodina posmrtně uctěna titulem Spravedlivý mezi národy. 10. září tohoto roku ji papež František blahořečí.
