Kauza Pegasus ochladila vztahy Francie s Marokem. Macron si po údajném sledování změnil číslo
Aféra Pegasus kolem špehování významných politiků, novinářů nebo pracovníků neziskových organizací pomocí izraelské aplikace napadající mobilní telefony vyvolala vyšetřování a přinesla obvinění ze špionáže hned v několika zemích. Způsobila mimo jiné i zhoršení vztahů mezi Francií a Marokem. Africká země v reakci podala ve Francii trestní oznámení na Amnesty International i novinářskou organizaci Forbidden Stories, které se zjištěním přišly.
Kvůli možné infiltraci a získávání informací z mobilů francouzských politiků svolal prezident Macron mimořádnou bezpečnostní radu státu. Podle deníku Le Monde, který citoval mluvčího vlády Gabriela Attala, si prezident v reakci na zprávy vyměnil telefon a změnil číslo. Zavedeno bylo i několik nových bezpečnostních protokolů.
Francouzské úřady prošetří špionážní kauzu Pegasus. Macron žádá vysvětlení ohledně sledování politiků
Číst článek
Attala ale odmítl potvrdit, jestli byl Macronův mobil mezi sledovanými přístroji a jestli z něj byla stažena citlivá data. Vyšetřovatelé i nadále zjišťují, jestli byl telefon skutečně napojen do Maroka, které mělo podle investigativních novinářů francouzského prezidenta sledovat.
Pařížská prokuratura již v úterý oznámila, že začala vyšetřovat podezření z různých trestných činů včetně narušení soukromí, nelegálního použití osobních údajů a nelegálního prodeje programu typu spyware. Premiér Jean Castex následně ve středu uvedl, že kauzou se zabývá několik samostatných vyšetřování.
V mezích zákona?
Z používání aplikace Pegasus, vyvinuté izraelskou firmou NSO Group ke sledování zločinců, je podezřelých několik dalších států. Jedním z nich má být i Maďarsko – podle webu Direct36, který se také podílel na odhalení aféry, panuje podezření ze sledování u více než 300 maďarských čísel. Seznam zahrnuje novináře, podnikatele, právníky či kritiky premiéra Viktora Orbána.
Další dílek do kauzy Pegasus. Spojené arabské emiráty měly sledovat čísla členů královské rodiny
Číst článek
Mluvčí maďarské vlády Gergely Gulyás přiznal, že země si od izraelské vlády technologii skutečně koupila, shromažďování informací však mělo být v mezích zákona. Tamní prokuratura přesto zareagovala na podnět policie, která obdržela dvě stížnosti na možné zneužití aplikace proti lidskoprávním aktivistům a opozičním politikům, a bylo zahájeno vyšetřování nezákonného sledování.
Celá kauza vyvolala silný ohlas i v samotném Izraeli, odkud software pochází. Kvůli možnému zneužití programu byl již interpelován ministr obrany Benny Ganc. Jeho resort tvrdí, že aplikace slouží pouze ke sledování teroristů a zločinců a k vývozu je potřeba licence Agentury pro kontrolu vývozu obranných technologií. Zahraniční klienti NSO Group jsou navíc podle ministerstva výhradně prověřené vlády.
Technologii ale měly získat i Spojené arabské emiráty. Deník Le Monde již napsal, že arabská země měla sledovat i členy královské rodiny. I izraelský parlament proto zřídil komisi, která má prošetřit, jestli nebyl software Pegasus některými vládami zneužit ke špehování politiků, aktivistů a novinářů.
