„Noví blahoslavení trpěli a obětovali svůj život, když čelili systému s represivní a totalitární ideologií,“ řekl František před asi 60 tisíci věřícími.

V noci na 29. října 1948 zatkli tyto vysoké náboženské činitele komunističtí agenti a obvinili je z velezrady kvůli tomu, že nechtěli konvertovat k pravoslaví.

Místní řečtí katolíci se od ortodoxní církve odpojili na konci 17. století ještě v době, kdy region Transylvánie, zvaný též Sedmihradsko, patřil k habsburské monarchii. Ačkoliv si zachovali většinu pravoslavných zvyků, uznávají autoritu papeže.

Komunisté řecký katolicismus zakázali a po věřících požadovali, aby přešli právě k pravoslaví. Ortodoxní církev následně zabavila řeckým katolíkům majetek a přebrala také jejich svatá místa. „Za touto nenávistí vůči víře stál Josif Stalin, který stejným způsobem zlikvidoval i ukrajinskou řeckokatolickou církev,“ řekl AFP rumunský historik.

Počet řeckých katolíků v zemi kvůli represím znatelně klesl, v pátek je jich ve dvacetimilionové zemi pouze 200 tisíc oproti 1,5 milionu v roce 1948. K pravoslaví se hlásí 86 procent Rumunů.

Papež ještě v pátek na závěr své třídenní cesty navštíví převážně romskou čtvrť ve městě Blaj, kde má vyzvat k většímu začlenění romské komunity mezi většinové obyvatelstvo.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít